Gender

Verze z 11. 1. 2018, 15:02, kterou vytvořil ZRN (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

gender – termín používaný pro skupiny vlastností a chování formované kulturou a spojené s obrazem muže a ženy. S-gický přístup vychází z práce Margaret Meadové Sex and Temperament in Three Primitive Societies (1935), která staví na tom, že pohlaví je biol. charakteristikou, kdežto g. je spol. konstrukcí. Nejbližším čes. ekvivalentem pojmu g. je termín „rod“. Toto označení však není zcela adekvátní a navozuje nepřesné souvislosti, proto se většinou pojem g. přejímá v původním tvaru. Koncepce g. zdůrazňuje kategorie kontrastujících charakteristik s označením „feminní“ či „maskulinní“, které odrážejí očekávání spjatá s rolemi muže a ženy. Rozlišení, vzdálenost mezi „mužským“ a „ženským“ jsou z pohledu kategorie g. determinovány kult. a jsou vysoce variabilní (viz relativismus kulturní). Na rozdíl od pohlaví, které je univerzální kategorií a nemění se podle času či místa působení, g. vyjadřuje, že velmi rozdílné názory na přiměřené chování žen a mužů mohou mít jak různé společnosti, tak tytéž společnosti v různých obdobích historie, nebo odlišné skupiny v rámci téže společnosti. Podstatu pojetí g. jako polarity či vyjádření opaku druhého anticipovala Simone de Beauvoir, která ve Druhém pohlaví (1949) popsala ženu jako „To druhé“ nebo „ne muže“. Většina feministických s-gických teor. studií 70. l. soustřeďuje svůj zájem na g. jako ohnisko mocenských vztahů. Nancy Chodorow (The Reproduction of Mothering, 1978) např. dospívá k závěru, že pouze transformace spol. organizace g. může vést k odstranění nerovnosti pohlaví. V 80. l. byla vytvořena teorie genderových rozdílů (gender gap), která obecně vyjadřuje rozdíly mezi muži a ženami v zaměstnání a příjmech. Současná s-gická teorie zkoumá v různých podobách a paradigmatech status žen na trhu práce, jejich status v politice, rovnost, rozdílnost pohlaví, g. a konflikty, g. a stratifikaci, gender roli a podobné kategorie a témata. Celý tento s-gický proud s přesahem do psychoanalýzy, kult. antropologie, ekonomie a zejm. feministických teorií je nejčastěji shrnován pod pojem „gender studies“. Dnes mají gender studies svá výuková curricula a jsou častými studijními obory na am. i evrop. univerzitách.

gender genere Geschlecht gender

Literatura: Crompton, R.Mann, M.: Gender and Stratification. 1986; Davidson, L.Gordon, L. K.: The Sociology of Gender. 1979; Chapman, J.: Politics, Feminism and the Reformation of Gender. London 1992; Lorber, J.Farrell, S. A. eds: The Social Construction of Gender. Newbury Park, London, New Delhi 1991; McDowell, L.Pringle, R. eds: Defining Women – Social Institutions and Gender Division. Cambridge 1992; Wilkinson, D.Zinn, M. B.Ngan-Ling Chow eds: Race, Class and Gender. Gender and Society, 1992, č. 9.

Časopisy: Gender and Society, 1969.

Marie Čermáková