Evergetismus
evergetismus – služba či dar veřejnosti od význ. osoby, která je financuje z vlastních soukromých zdrojů a vystupuje jako mecenáš. Jedná se o formu mecenášství adresovaného bez výjimky celé obci. Ve starém Řecku a Římě bylo prostřednictvím e. financováno krytí význ. části veř. služeb. Tyto dary obci posilovaly prestiž a moc zámožných držitelů význ. úřadů. E. ale nepůsobil jako redistribuce ve prospěch potřebných, byl výrazem šlechetnosti držitele úřadu vynucovaným veř. míněním. Rozděloval obec na dvě části: na ty, kdo štědře rozdávají, a na ty, kdo vděčně přijímají. Fixoval mocenskou diferenciaci obce, byl popřením ideje rovnosti. E. hrál roli také při mezigeneračním přenosu mocenských nerovností, kdy zámožní občané jeho prostřednictvím otevírali cestu ke kariéře svým sotva zletilým potomkům. E., jenž nezřídka dárce majetkově ruinoval, se nicméně stával nástrojem vytváření a udržování sociální distance. Pocty, oslavné nápisy a sochy oslavující evergety (financované zpravidla jimi samými) plnily ve starém Řecku funkci analogickou titulům urozených ve středověku. V republikánském Římě sloužil e. k získání sympatií veřejnosti v období před volbami. Síla potlesku publika na hrách financovaných kandidáty na úřad prétorů a konzulů byla určitým barometrem veř. mínění. V době císařství se e. císařů – opět především v podobě her a triumfů – podílel na udržování image dobrotivého panovníka. Císař získal monopol na výkon e. pro město Řím. Jím pořádané svátky a hry dramatizovaly vztahy vzájemnosti a oddanosti mezi lidem a jeho pánem, tvořily z římského plebsu vděčného kolekt. klienta všemocného panovníka.
evergetism evergétisme Evergetismus evergetismo
Literatura: Veyne, P.: Le Pain et le Cirque. Paris 1976.