Fetišismus
fetišismus – (z portugalského feiticio = zbožňovaný, magický, kouzelný předmět; příp. dělat či tvořit něco umělého) – termín zavedený portugalskými obchodníky a misionáři, kteří považovali afr. domorodce za věřící kultu postaveného na zbožňování běžných, neškodných předmětů. Interpretace termínu f. se pohybuje v sémantickém rozpětí mezi oběma etymologickými významy: 1. v marx. pojetí je tzv. zbožní fetišismus proces abstrakce, zvěcnění lidských vztahů, odcizení konkrétních hodnot práce ve prospěch kapitálu; fetiš je podle K. Marxe zhmotnělá práce, která se stala zbožím, jehož původ se zdá být zapomenut, protože jeho výrobce je skryt ve výrobních vztazích; 2. psychoanalytické pojetí hledá původ f. v kastrační úzkosti, která straší malé chlapce, když zjistí, že jejich matka nebo sestra nemají penis; f. je obranným mechanismem, který spočívá v tom, že chlapec přisuzuje určitému předmětu (fetiši) funkci matčina údu, ve který věří a jehož absenci nechce přijmout; 3. původní etnologické pojetí f. vychází z poznatku, že některé afr. národy přiřazovaly určitým předmětům nejen jiný význam a funkci, než měly v běžném životě, ale také určitou energii, která mohla být směrována ve prospěch jedince či skupiny; tato tech. činnost f. je v tomto pojetí srovnatelná s ovládnutím libida v psychoanalýze (ale M. Mauss se domníval, že pojetí f. je natolik široké a beztvaré, že by bylo lepší, kdyby zmizelo z antropol. slovníku); 4. moderní antropol. pojetí se opírá o druhý význam slova „feiticio“ a vychází z toho, že se předmětům uměle připisují určité symboly. Co na fetiši, který je vždy kult. předmětem, fascinuje, není nadpřirozená síla předmětu, ale systém symbolů, který je mu přiřazen a který způsobuje, že může představovat jinou věc, aniž by přestal být sám sebou. Myšlení afr. národů, stejně jako ostatních přírodních národů, je známé svou „vášní po symbolech“ (C. Lévi-Strauss). Účinnost fetišů je tedy založena na systému symbolických přesunů, které lze analyzovat v oblasti lingvistických kategorií. V „prostorové síti“ (L. de Heusch) spojuje f. symbolicky člověka, přírodu a kulturu. Ten, kdo vytváří fetiše, dává skupině jazyk opatřený symboly a řízený svou logikou, schopný způsobit opravdovou psych. reorganizaci hodnot, v jejíž materiální účinnost lidé věří. Funkce a efektivita fetišů je nejlépe prokazatelná u masek, které tvoří zvl. kategorii fetišů a které se zachovaly i v naší kultuře.
fetishism fétichisme Fetischismus feticismo
Literatura: Heusch, L. de: Essais sur le symbolisme. Bruxelles 1958; Lévi-Strauss, C.: Myšlení přírodních národů. Praha 1971; Lévi-Strauss, C.: La voie des masques. Genève 1975; Whitehead, A. N.: Symbolism, its meaning and effect. Cambridge 1958.