Invalidita

Verze z 10. 12. 2017, 17:53, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

invalidita – (z lat. invalidus = nemocný, in = záporka ne, validus = zdravý, silný, zdatný) – termín, který vznikl ve středověku jako pojmenování neschopnosti činné vojenské služby a od poloviny 19. st. se ustálil jako pojem vyjadřující změnu, pokles, příp. úplnou ztrátu pracovní schopnosti pro dlouhodobě nebo trvale nepříznivý zdravotní stav, tělesnou nebo duševní vadu v důsledku úrazu, nemoci, vrozeného defektu. Dnes znamená nezpůsobilost k výkonu práce ve smyslu podstatně omezené možnosti pracovního uplatnění. Vyšší stupeň takového omezení vyjadřuje i. úplná, kdy osoba není schopna vykonávat soustavně žádné zaměstnání nebo může vykonávat pouze zaměstnání nepřiměřené její profesi, schopnostem a dosavadnímu pracovnímu uplatnění. Nižším stupněm je i. částečná, kdy osoba své dosavadní povolání vykonávat může, ale pouze za zvlášť upravených podmínek, při zvláštních úlevách, při podstatně nižším výdělku, příp. může vykonávat jen povolání méně kvalifikované. Přímá vazba pojmu i. na určitý stupeň ztráty pracovní způsobilosti vysvětluje, že je dnes v soc.-právní oblasti používanější označení „občan se změněnou pracovní schopností“ místo invalida. Vyšším stupněm změny pracovní schopnosti je tzv. těžší zdravotní postižení. Vymezení plné a částečné i., na kterou se váže poskytování invalidního důchodu, vymezení statutu občana se změněnou pracovní schopností a se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, včetně důvodů přiznání tohoto statutu a poskytování příslušných soc. výhod, určuje zákon o soc. zabezpečení a předpisy vydané k jeho provádění. Z hlediska zdravotnického se k pojmu i. přidružují termíny: porucha – jakákoliv ztráta nebo abnormálnost v psychol. nebo anatomické struktuře či funkci; disaptibilita – poruchou způsobené jakékoliv omezení nebo nedostatek schopnosti vykonávat nějakou činnost způsobem anebo v rozsahu, jaký je u člověka považován za normální; handicap – souhrnné označení nepříznivé situace člověka dané poruchou nebo disaptibilitou, omezující nebo znemožňující plnění úloh považovaných pro danou osobu v závislosti na věku, pohlaví, soc. a kult. činitelích za normální.

disability invalidité Invalidität, Behinderung invalidità

Literatura: Defektologický slovník. Praha 1984; Kříž, V.: Rehabilitace a její uplatnění po úrazech a operacích. Praha 1986; viz též nemoc, nemocnost.

-- Helena Hudečková