Nemocnost
nemocnost – výskyt a působení nemocí v populaci. Je to charakteristika demogr., kauzálně propojená s úmrtností, nadějí dožití a dlouhověkostí, a zároveň charakteristika kvality populace, soc. situace a soc. vývoje. Snižování n. populace bylo vždy považováno za známku pokroku, její zvyšování za známku spol. úpadku. N. oslabuje lidský potenciál a je výrazným ukazatelem varovných prognóz. Statistika zkoumá jednotlivé nemoci jako hromadný jev a sleduje jejich rozšíření v populaci. Je však obtížné definovat sledovanou jednotku, tj. jednotlivou nemoc, protože přesná hranice mezi zdravím a nemocí neexistuje. Běžně se eviduje porucha zdraví či úraz vyžadující léčení, ale statist. nelze např. podchytit poruchy ve well-being apod. Zvlášť se eviduje počet onemocnění a počet nemocných osob, neboť jedna osoba může onemocnět v průběhu sledovaného období vícekrát. Ukazatelem intenzity onemocnění je míra incidence neboli míra onemocnění, kdy počet onemocnění je vztažen ke střednímu stavu obyv. Počítají se též míry incidence na určitou nemoc. U akutních infekčních chorob se tento ukazatel označuje jako míra napadení. Rozšíření n. v populaci vystihuje ukazatel prevalence (též ukazatel n.), což je poměr nemocných osob (všech nebo pouze na určitou nemoc) k celé populaci. Podle způsobu ukončení nemoci rozlišujeme míru uzdravení a míru letality neboli smrtnosti, poměr zemřelých na určitou nemoc ku střednímu stavu populace, což vystihuje závažnost dané nemoci v populaci. Závažnost dané nemoci z hlediska uzdravení udává míra fatality neboli míra smrtelnosti, kdy počet zemřelých na určitou nemoc je vztažen ke střednímu stavu populace nemocných danou nemocí.
Studium n. je komplementární studiu zdraví, resp. zdravotního stavu či situace. Sleduje se při něm i průměrná délka nemoci, průměrný počet prostonaných dnů, zastoupení pracovně neschopných z celkového počtu pojištěných osob, počet přiznaných invalidních důchodů apod. Program Světové zdravotnické organizace Zdraví pro všechny do roku 2000 podnítil i úsilí odborníků o stanovení objektivních ukazatelů zdravotního stavu. Při statist. studiu nemocí, úrazů a příčin smrti se poukazuje na nedostatek informací o n., na nejednotnosti její evidence i na podceňování přesnosti při zápisu diagnózy, které mohou značně ovlivnit kvalitu zpracovávaných statist. výsledků. N. a zdravotní stav, resp. situace populace, souvisí i s problematikou životního prostředí a pracovního prostředí, s fyzickou zdatností obyv., vyplývající z určitých životních návyků, s výživou a přístupem lidí k otázkám vlastního zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace se tyto vlivy podílejí na celkové úrovni n. zhruba 80 %, úroveň práce a vybavenost zdravotnictví 20 %. Zdraví a n. obyvatelstva nejen závisí na jednotlivých soc. a ekon. podmínkách dané společnosti, ale také výrazně tyto podmínky ovlivňují či přímo vytvářejí. Pokusy o sestrojení souhrnného indexu zdraví, resp. n., jsou zatím bezúspěšné, neboť je velmi obtížné stanovit váhu jednotlivých složek zdravotního stavu.
illness incidence, sickness rate morbidité Morbidität, Erkrankungsziffer morbilità
Literatura: Hansluwka, H. E.: Measuring the Health Status of a Population. Population Bulletin of the United Nations, 23/24, 1987; Strauss, A. – Glaser, B.: Chronic Illness and the Quality of Life. St. Louis 1975; viz též demografie, nemoc.