Menšina náboženská

menšina náboženská – seskupení lidí společného náb. vyznání, které má ve srovnání se skupinou většinové nebo oficiální náb. ortodoxie (event. i světské ideologie) charakter menšiny. Ze s-gického hlediska jde také o referenční skupinu, s jejímiž hodnotami se jedinec identifikuje. M.n. není přesně kvantitativně vymezitelná a nemá obecně stanovitelné soc. a kult. parametry. V reálném soc. a polit. životě se však s tímto pojmem běžně operuje. Různé společnosti poskytují m.n. různá práva a přisuzují jim různé postavení (např. vlastnictví majetku, podíl na organizaci veř. života, zasahování do školství). Ideologie m.n. přesahuje hranice náb. života, zasahuje do hodnotových orientací dané společnosti, do vztahů mezi lidmi, životního stylu ať už pomocí veř. sdělovacích prostředků nebo neoficiálně. Příslušnost k m.n. neznamená vždy cestu k soc. izolaci nebo k deviantnímu chování, jak je to někdy chápáno. M.n. se stávají ve společnosti význ. i svým vnitřním napětím a konfrontací s většími či tradičními náb. a ideol. směry. M.n. může být organizována jako malá sekta, může být částí velké církve, nemusí ale mít žádnou organizaci. Územně může být lokalizována nebo rozptýlena, v rámci jednoho státu nebo v nadstátním měřítku. Konkrétní postavení m.n. v té které společnosti je dáno polit. systémem, soc. a kult. podmínkami, tradicí a také schopnostmi m.n. soc. se přizpůsobit. V historii hrály některé, zejm. vznikající m.n., velkou roli: sváděly ideol. boj s většinovým náboženstvím, dynamizovaly vývoj společnosti. Často byly obviněny z hereze, jejich příslušníci získali nálepku kacíře, byli pronásledováni, někdy i vyhlazeni. Někdy ale v hist. procesu pozbyly tyto m.n. menšinového charakteru (viz např. historii protestantismu). V současných demokr. společnostech jsou m.n. tolerovány, ztrácejí ovšem své ostré soc. ohraničení a svůj soc. a polit. diferencující vliv. Slučování zájmů náb. smýšlejících lidí např. v ekumenismu vede i k stírání hranic mezi náb. většinami a menšinami. Ve vých. totalitních režimech prakticky všechny tradiční náb. skupiny měly vlastně menšinový charakter a stály v opozici proti státní ideologii. V jistém smyslu probíhá v současné době opačný proces ve srovnání s historií: díky sekularizaci se z náb. většin stávají m.n., většinou ovšem tolerované. Určitou roli hrají v politice při formování konfesních stran. Většinová náboženství jsou ovšem polit. a soc. vlivnější (v čes. zemích to stále platí o římskokatol. náboženství).

religious minority minorité religieuse Religionsminorität, Religionsminderheit minoranza religiosa

-- Ivan Holý