Algoritmus

Verze z 10. 12. 2017, 17:51, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

algoritmus – (z lat. podoby jména matematika Al-Chvárizmího – Algoritmi) – přesně stanovený postup řešení úlohy konečným počtem kroků (operací). Označení a. vzniklo v podstatě náhodně. Ideou a. se zabýval poprvé arabský matematik Al-Chvárizmí v knize O indickém čísle, která byla přeložena do latiny ve 12. st. pod názvem Dixit algorithmi. Myšlenku Al-Chvárizmího rozpracoval pak zejm. G. W. Leibniz v pracích o diferenciálním počtu (po r. 1684) a od jeho doby se pojem a. začal obecně používat pro označení závazného sledu operací, které je nutno provést, abychom obdrželi určitý výsledek. Soudobé pojetí a. jako schematického postupu řešení třídy úloh, kdy každý následující krok závisí na kroku předchozím, se ustálilo ve 30. l. 20. st. v souvislosti s pracemi matematiků K. Gödela (práce z l. 1930–1931), A. M. Turinga (1936), A. A. Markova (1947–1952) aj. Na a. se kladou obvykle tyto požadavky: a) určitost, tj. jednoznačné stanovení řešení problému, závazný předpis, b) hromadnost, tj. použitelnost a. pro řešení všech problémů daného typu, c) účelnost, tj. požadavek formulace co nejmenšího možného počtu kroků, které jsou k řešení dané třídy úloh nutné. A. může být předepsán ve formě matem., grafické, logické, slovní, příp. v kombinaci těchto forem. Zvl. druhem jsou tzv. a. rozhodovací, kdy nejde o teor. řešení úlohy, ale o nalezení rychlého a optimálního praktického rozhodnutí. Rozhodovací a. tvoří základ metod tzv. operačního výzkumu. Algoritmizace je proces se závažnými praktickými důsledky: jen na jejím základě lze část lidských intelektuálních aktivit převést na stroje. A. jsou nezbytnou součástí všech pokusů o modelování lidského intelektu a konstrukce umělé inteligence. Algoritmizace souvisí s procedurami formalizace a dnes se jí již často používá v empir. s-gickém výzkumu: některé výzk. úlohy jsou pokládány za „standardní“ proto, že jsou algoritmizovány. A. a algoritmizace jsou jedním pólem metod, jež se ve vědě používají, opačným pólem jsou metody vysloveně kreativní, objevující nové, inovativní a intuitivní (viz též heuristika).

algorithm algorithme Algorithmus algoritmo

Literatura: Davis, M. ed: The Undecidable. New York 1965; Gödel, K.: Über formal unentscheidbare Sätze der Principia Mathematica und verwandter Systeme I. Monatshefte für Mathematik und Physik, 18, 1931.

-- Alena Miltová