Realita sociální

realita sociální – (z lat. realis = skutečný) – též skutečnost sociální – je vymezena jako protipól reality přír., neboť je vytvářena lidmi a nemůže existovat jinak než prostřednictvím jejich každodenních aktivit. Z této skutečnosti vyplývá řada teor. problémů. 1. Jedním je problém způsobu existence soc. daností. Jedná se o to, že lidé nekonstruují r.s. zcela libovolně, nýbrž pod tlakem skutečností přír. i soc. povahy. Na tento fakt upozorňuje např. sociologismus É. Durkheima. Lidské jednání je řízeno normativními tlaky, jejichž původci nemusejí být přímo jednající. Jiným aspektem téhož problému je to, že lidské výtvory se mohou osamostatňovat vzhledem ke svým tvůrcům, odcizovat se jim, event. působit proti nim a jejich zájmům. Příkladem je byrokracie a další instituce, které se z prostředku změnily ve vlastní samoúčel. Podobně lze hovořit o odcizené státní moci, o zvěcnělých mezilidských vztazích, o dehumanizované morálce apod. 2. Existuje též epistemologický problém. Odlišnost povahy r.s. od reality přír. si vynucuje odlišný postup při jejím poznávání. Některé interpretativní s-gie hovoří v této souvislosti o dvojité hermeneutice spol. věd. Spočívá v tom, že badatel v oblasti spol. věd připisuje určité významy nikoli přír. objektům, nýbrž významům, které přidělují svému jednání a svému světu samotní lidé. Tato významová dvouvrstevnatost přináší řadu problémů též empir. s-gii a vyhrocuje otázku exaktnosti společenskovědního bádání. Jde o to, že po formální stránce může být zdání exaktnosti snadno dosaženo pomocí exaktně znějících termínů a sofistikovaných pojmových schémat, tedy pomocí jazyka, který je zcela odlišný od jazyka soc. aktérů, jejichž činnost je předmětem s-gického bádání. Exaktnost s-gie však nemůže spočívat v pouhém překladu jazyka laiků do jazyka expertů. Opačný postup, tedy přiblížení jazyka s-gie významům používaným v každodenním životě naopak riskuje, že bude zatížen mnohoznačností a kontextuální závislostí běžné mluvy, což omezí jeho analytické možností. 3. Dalším problémem je problém soc. podmíněnosti poznání. Zejm. stoupenci s-gie konfliktu, kritické s-gie a s-gie vědění poukazují na svázanost výkladu světa se soc. pozicí toho, kdo svět vykládá, a s jeho praktickými zájmy. Sledované zájmy ovlivňují úhel pohledu a podmiňují interpretaci existujících poměrů. Přitom sociologové sami jsou převážně příslušníky středních vrstev a jejich pohled na svět je s velkou pravděpodobností touto příslušností ovlivňován. R.s. se jim jeví jinak než příslušníkům jiných vrstev či skupin. Tato námitka byla formulována např. v souvislosti s konstrukcemi škál soc. stratifikace, které v mnohém odpovídají právě mentalitě příslušníků středních vrstev a jejich zvýšené citlivosti vůči ocenění vlastního statusu. 4. Problém intervence a změny spočívá v tom, že r.s. je podstatně odlišná od reality přír., také co se týče možností uplatnění výsledků poznání. Přestavy o možnosti věd. řízení společnosti jsou konfrontovány s hodnotami lidské svobody a s problematičností legitimace vědy jako arbitra při rozhodování o osudech lidí, celých soc. skupin a společností. Pokusy o manipulaci s lidmi ve jménu věd. učení jsou zdiskreditovány. Navíc v době, kdy ekologická krize odhalila problematičnost kontroly přírody pomocí vědy a techniky, bylo by povážlivé prosazovat analogický model kontroly vzhledem k r.s. (Viz též pluralismus teoretický.)

social reality réalité sociale soziale Realität realtà sociale

-- Jan Keller