Šikanování

Verze z 10. 12. 2017, 17:57, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

šikanování – (z fr. chicane = týrání) – způsob chování, umožňující, většinou v bezprostřední komunikaci prostřednictvím fyzického a psych. týrání druhých získat nad nimi pocit převahy, moci, určité výhody. Jde o jednání agresivní, často nezákonné, ale trpěné a mnohdy podporované určitou skupinou. Lze je charakterizovat jako chování asociální. Podhoubí šikany je v osobnostních rysech týrajícího i jeho oběti a v lhostejnosti okolí, v soc. atmosféře, v některých ideologiích (např. fašistické). Obětí se stávají soc. či vzhledově handicapovaní jedinci, lidé slabí, neurotičtí, úzkostní, ti, co se nějak odlišují (rasově, národnostně, vzhledem, chováním, fyzickou slabostí, zájmy, hodnotami apod.). Z části se š. vyskytuje u mládeže jako přechodný jev (zlomyslnosti, „klukoviny“). Je popsáno šikanování školní, zaznamenané na všech typech škol od zákl. po vysoké. V některých skupinách mládeže je ale intenzívnější a má rysy brutality (viz např. skinheads). Typické je vojenské š., jehož obětí se stávají jedinci asteničtí, introvertní, plaší, neobratní, málo fyzicky výkonní a nováčci. Očekává se jejich podřízení a posléze přechod mezi „mazáky“, umožňující získat určité pohodlí (slangově veget), jehož součástí mohou být opět prvky š. nováčků, což je zároveň odreagováním předchozího příkoří, ale nikoliv na objektu, který je způsobil. Š. se může objevit i v rodině, kde je obvykle zaměřeno na „neoblíbené“ dítě. První v literatuře popsaný a takto diagnostikovaný případ je z roku 1975 z USA. Malá Mary Ellen byla před týráním, spojeným se šikanováním, zachráněna díky zásahu spolku potírajícího kruté jednání se zvířaty. Obdobná instituce, poskytující ochranu dětem, vznikla až později. Š. se vyskytuje i na pracovišti, kde vychází buď od spolupracovníků, nebo od nadřízených. Totalitní spol. systémy umožňují, resp. podporují tzv. policejní š. Š. se může přímo účastnit celá skupina a zaměřeno může být rovněž vůči celé skupině. V extrémních případech může přejít v individ. nebo skupinový teror. Normy a soc. kontrola právního státu by měly vylučovat výskyt zjevných případů š. Tato forma chování není slučitelná s morálními normami našeho typu kultury.

chicanery, bullying vexation, brimade Schikanen nonnismo

-- Tomáš Novák
-- Věra Capponi