Techniky projektivní
techniky projektivní – techniky psychol. i empir. s-gického výzkumu založené na principu psychol. projekce. Na základě původního Freudova vymezení projekce (v r. 1895) vznikly v psychologii k diagnostickým účelům nejdříve projektivní testy. Jak se postupně obsah pojmu projekce rozšiřoval, vstupoval princip projekce do výkladu způsobů prožívání i produktů lidské činnosti. T.p. se dnes uplatňují zejm. v málo strukturovaných a málo ohraničených situacích. Pracují se standardními podněty vyznačujícími se neurčitostí, dovolujícími různé interpretace a širokou škálu reakcí, v nichž se projevuje subjektivita zkoumané osoby. Využívají se nejen v psychodiagnostice, ale i v aplikovaných soc.-psychol. a s-gických výzkumech. Časté je využívání t.p. ve výzkumu trhu. Kromě projektivních testů se běžně aplikují asociativní postupy: volné asociace, řízené asociace, doplňování nedokončených vět, doplňování dialogů, doplňování historek. Z technik škálování se používá: polaritní profil a analytický preferenční model, z postupů přiřazovacích: aplikace L. Szondiho testu a metoda nákupních lístků. Pro t.p. jsou typické i tzv. projektivní otázky, které bývají i součástí běžného interview či dotazníku.
projection techniques techniques projectives projektive Techniken tecniche proiettive
Literatura: viz projekce, testy projektivní.