Díra ozónová
díra ozónová – pojem, který se vžil pro označování oblasti v dolní stratosféře, ve které je oproti dlouhodobému průměru význ. snížena koncentrace ozónu. Vrstva s nejvyšším obsahem ozónu, která se nachází v dolní stratosféře přibližně ve výškách 15 až 30 km (tzv. ozonosféra), má zásadní význam pro biosféru. Brání pronikání tvrdšího ultrafialového záření (zejm. záření s vlnovou délkou okolo 200–300 nm), které je nebezpečné pro velkou část pozemských organismů (u lidí způsobuje mimo jiné rakovinu kůže), do nižších vrstev atmosféry a na zemský povrch. V této vrstvě neustále vzniká a zase zaniká ozón (plyn tvořený tříatomovými molekulami kyslíku 03) při reakcích, pro něž je nutné právě ultrafialové záření uvedených vlnových délek, které je při těchto reakcích pohlcováno. Za normálních podmínek jsou reakce, při kterých ozón vzniká a zaniká, v přibližné rovnováze, a celkové množství ozónu v ozonosféře kolísá okolo určité průměrné hodnoty. Tento rovnovážný stav je v poslední době závažně porušen v souvislosti s přítomností tzv. freonů v atmosféře. „Freony“ je obchodní název pro látky, které se v několika posledních desetiletích používají v chladicích a klimatizačních zařízeních a jako náplň do aerosolových přípravků ve sprejích. Freony reagují s ozónem v atmosféře a s velkou pravděpodobností jsou odpovědné za destrukci ozónové vrstvy a vznik d.o., která byla v 80. l. objevena nad Antarktidou, kde jsou vzhledem ke specif. proudění vzduchu na jaře a v zimě pro úbytek ozónu v dolní stratosféře nejlepší podmínky. Výskyt d.o. však nezůstává omezen pouze na antarktickou oblast, jak prokázalo výrazné snížení obsahu ozónu nad sev. Evropou právě v lednu r. 1992. D.o. je příkladem ekologické hrozby, která snad nejvíce přinutila lidstvo zabývat se problematikou ekologické krize.
V r. 1987 byl přijat tzv. Montrealský protokol, v němž se signatáři zavázali snížit do r. 1998 výrobu nejnebezpečnějších freonů o 50 %, a v r. 1989 další protokol v Helsinkách, jehož signatáři (zástupci 81 států) se zavázali freony z výroby i spotřeby úplně vyloučit do r. 2000. Ani to ovšem nemusí znamenat odvrácení hrozby d.o., mj. i pro dlouhodobé přetrvávání freonů v atmosféře (u dvou nejznámějších freonů je to 60, resp. 130 let) i s ohledem na skutečnost, že se jich jen za posledních 30 let dostalo do atmosféry podle odhadů 17 mil. tun. I po úplném přerušení výroby a spotřeby freonů může tedy smrtonosný proces destrukce ozonosféry pokračovat. Do s-gických kontextů pojem d.o. proniká jako jedna z nejvážnějších globálních hrozeb existenci lidské společnosti, související s globální ekologickou krizí. S-gii zajímá především, jak se tato hrozba šíří a jak ji společnost a jednotlivé skupiny reflektují.
ozone hole trou d'ozone Ozonloch buco dell' ozono