Ekistika
ekistika – (z řec. oikos = dům) – svými tvůrci je definována jako aplikovaná interdisciplinární věda o lidských sídlech, jejímž cílem je za účasti demografů, sociologů, ekonomů, uměnovědců i příslušníků tech. a přírodovědných oborů zkoumat osídlení a optimalizovat řešení praktických problémů spjatých s bydlením a urbanismem. V zásadě jde o urbanistickou teorii C. A. Doxiadise, kterou rozvíjeli jeho spolupracovníci, sdružení ve Světové společnosti pro ekistiku (založené r. 1965). Zákl. rysy této koncepce jsou vyjádřeny v tzv. Manifestu z ostrova Délos, sepsaném r. 1963. C. A. Doxiadis zvažuje důsledky stále se zrychlující populační exploze a dochází k představě tzv. ekumenopolis, pojatého jako síť urbanizovaných prostorů, které vytvářejí univerzální osídlení a „rozlévají se po celých kontinentech“. Druhou ideou e. je tzv. dynamopolis, jež navazuje na představu „města – rakety“, kterou rozvinul těsně před 2. svět. válkou sov. architekt N. A. Ladovský v návrhu přestavby Moskvy. Doxiades uplatnil princip dynamopolis při projektu města Islámábád, které je založeno na pravoúhlé dopravní síti, rozrůstající se stále jedním směrem. Obdélníkové okrsky se uvnitř dělí na mikrorajóny. E. se v podstatě zabývá týmiž problémy jako dnes územní plánování.
ekistics ecistique Ekistiks echistica
Časopisy: Ekistics