Kinesika
kinesika – (z řec. kineó = pohybuji se) – vědní disciplína o tzv. řeči těla, chápající tělesné pohyby jako více či méně nevědomé signály psych. stavů a tendencí, tedy jako druh obvykle nevědomé neverbální komunikace. Zakladatel k. R. L. Birdwhistel (1952), chápe tyto tělesné pohyby jako signály kódované podle gramatických pravidel. J. Fast (1970) vymezuje k. prostě jako vědu o vzorech chování při neverbální komunikaci. Hist. předchůdcem k. byla tzv. psychologie výrazu, která se zabývala projevy duševního života člověka v mimice a pantomimice, tj. v pohybech obličejového a tělového svalstva vůbec, ale i v celkovém tělesném zjevu člověka, zejm. v jeho fyziognomii. Psychol. výklad tělesných pohybů lze nalézt již v období renesance a zejm. na konci 18. st., kdy se však opíral o nevěd. spekulace. Empir. psychologií výrazu se zabýval Ch. Darwin (1872), ale vytvořili ji teprve L. Klages (1913) a Ph. Lersch (1950). K. vybudoval Birdwhistel po vzoru strukturální lingvistiky jako strukturovaný systém pohybových jednotek (kinů) a jejich výrazových souborů (kinémů). Tato koncepce se však příliš neujala a dnes je řeč těla budována spíše na empir. evidenci významů určitých pohybových struktur. Podle Fasta řeč těla zahrnuje každý vědomý nebo nevědomý pohyb části těla (příp. celého těla), který člověku zprostředkovává emocionální poselství adresované vnějšímu světu. Jedná se tu např. o nevědomou signalizaci sexuálního zájmu, odporu, potlačované agrese, strachu a obrany, nejistoty atd. prostřednictvím určitých pohybových vzorců. Tyto pohybové výrazy mají povahu signálů, jako: „vezmi si mne!“, „jsem sám a toužím po společnosti!“, „nech mne samotného!“ atd. Podrobně jsou popsány vzorce „obrany“, potlačovaného odporu a agrese a další. Četné příručky o k. však mnohdy připomínají nevěd., praktické „lidoznalství“ minulosti. Vzorce některých signálů řeči těla však byly verifikovány experimentálně a k. má nesporně jistou psychodiagnostickou hodnotu. Zájem o k. se dnes projevuje i v kult. antropologii a etologii, tématu těla se věnuje i s-gie.
kinesthesia, kinesthesis cinétique Kinestik cinesica
Literatura: Fast, J.: Body language. New York 1970; Morris, D.: Der Mensch, mit dem wir leben. Ein Handbuch unseres Verhaltens. München 1978.