Projekce podprahová
projekce podprahová – bezděčné otisky vnějších podnětů v nevědomí. P.p. je založena na existenci podnětových prahů ve vnímání člověka. Zakladatelé psychofyziky M. Weber a G. T. Fechner (1860) se mj. věnovali určování dolního a horního prahu velikosti podnětu, tj. bodů, kdy jsou ještě (už) lidské oko, ucho či jiný receptor schopny podnět zaznamenat. Přestože existují interindivid. rozdíly mezi lidmi (jejich receptory jsou vybaveny různým stupněm čivosti) i rozdíly intraindivid. (u téhož člověka se stupeň čivosti mění vlivem únavy nebo naopak vlivem zostřeného vnímání), lze tyto meze obecně stanovit (např. u zrakového vnímání je člověk schopen zaznamenat vlny o rozsahu 390–780 nanometrů). To, co je pod prahem vnímání, člověk ve vědomí nezaznamená, ale podprahové podněty mohou zanechat svou stopu v oblasti lidského nevědomí. Tuto skutečnost se pokusili využít v r. 1956 v USA v propagaci. Nejprve bylo k experimentům využíváno kino, později i televize. Během normálního programu byly opakovaně promítány diapozitivy s reklamou na Coca-Colu, Pop Corn apod. První živelné nadšení nad výsledky takového působení na chování člověka vystřídal rovněž silně emocionální protest a obavy z možného manipulování s lidmi i v polit. oblasti. Teprve potom následoval skutečně seriózní věd. výzkum, který dokázal, že p.p. proniká do nevědomí, ale nemá zásadní vliv na chování člověka.
subliminal projection projection subliminale Unterschwelleprojektion proiezione subliminale
Literatura: Rejmánek, E.: Úvod do psychologie trhu. Praha 1966.