Sociologie duševních chorob
sociologie duševních chorob – aplikovaný směr s-gického výzkumu zaměřený na poznání vztahu mezi psychopatologickými projevy, léčením duševních nemocí a stávajícími spol. strukturami, procesy a mechanismy. Sociální percepce a hodnocení v dějinách vždy výrazně spoluurčovaly diagnostické i terapeutické rozhodnutí o psych. abnormalitě, která se projevuje v konkrétní, individ. psychopatologii. Psychiatrická diagnóza je vedle lékařské intervence i soc. aktem, začleňujícím nebo vyčleňujícím jedince určitých spol. struktur. S.d.ch. studuje následující okruhy problémů: 1. způsoby sociální kontroly různých psych. abnormalit a deviací; 2. soc. reakce na duševní poruchy a nemoci; 3. způsoby využívání léčebných zařízení (psychiatrických léčeben, ordinací, ambulancí, azylů) z hlediska spol. užitku a efektivity; 4. sociokult. koreláty duševních chorob, tj. a) vztah spol. skupin (vrstev) k duševní chorobě, b) problém soc. reintegrace duševně nemocného, c) vliv soc. role na duševní onemocnění, d) průzkum vlivu stresu na rozvoj duševní choroby (nejčastěji stresu urbanistického). Vedle toho s.d.ch. aplikuje sociologii malých skupin uvnitř psychiatrických zařízení a zaměřuje se na studium vývojové dynamiky soc. aspektů azylových struktur (např. E. Goffman, 1974).
sociology of mental diseases sociologie des maladies mentales Soziologie der Geisteskrankheiten sociologia delle malattie mentali
Literatura: Clausen, J. A.: Sociology and Psychiatry. London 1980; Goffman, E.: (1961) Asylums. 1976; Goffman, E.: Frame Analysis. New York 1974; Chromý, K.: Sociologie duševních chorob. Praha 1985; Janík, A.: Veřejnost a duševně nemocný. Praha 1987; Syřišťová, E.: Skupinová psychoterapie psychotiků a osob s těžším somatickým postižením. Praha 1989; Szasz, T. S.: The Myth of Mental Illness. New York 1961.