Stát národní

Verze z 11. 12. 2017, 17:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

stát národní – polit. útvar, v němž moc vykonávaná na určitém teritoriu je legitimována loajalitou vůči národu, který toto teritorium obývá. Vznik s.n. předpokládá dosažení jistého stupně centralizace moci a jistého stupně rozvoje nár. identity. V zemích záp. Evropy jsou obě podmínky naplňovány od 15. a 16. st. Příliš starověké a středověké malé městské státy, příliš velké říše, ani příliš kult. odlišné mimoevrop. země tyto podmínky nesplňovaly, národ jako celek v nich neměl možnost stát se subjektem suverénní moci. S.n. vzniká na teritoriálním a mocenském půdorysu absolutních monarchií a je ustaven poté, co koncept suverenity, vytvářený od 15. st. do konce 17. st., přechází z osoby panovníka na veškerý lid. Význ. úlohu při vzniku s.n. hrály války, které podporovaly koncentraci správních a finančních zdrojů a mobilizovaly masu populace do společné akce. Existující s.n. vytvořily referenční model pro národy a národnosti bez vlastních suverénních útvarů, jejichž snaha o polit. emancipaci vytváří od poloviny 18. st. stálé zdroje konfliktů a vede k rozvoji nacionalismu. Zároveň se změnou parametrů ekonomického, vojenského a ekologického charakteru přestává být model s.n. nástrojem řešení globálních problémů. Kritikové považující s.n. za kontraproduktivní přežitek minulosti používají především následující argumenty: 1. v éře zbraní hromadného ničení přestává být suverenita s.n. zárukou účinné ochrany občanů; 2. suverenita s.n. omezuje možnosti řešit v odpovídajícím měřítku globální problémy; 3. většina s.n. nemůže být rovnocenným partnerem internacionalizované ekon. moci, nedokáže účinně korigovat externality plynoucí ze svět. trhu; 4. krize sociálního státu je projevem neschopnosti s.n. uspořádat vztahy mezi bohatší a chudší částí populace způsobem přijatelným pro obě strany; 5. mechanické přesazení modelu s.n. do zemí „třetího světa“ vytvořilo mnohem více problémů, než kolik jich dokázalo v těchto zemích vyřešit. Kritika s.n. přichází paradoxně v době, kdy stále další národy pociťují absenci svého vlastního s.n. jako tíživou formu kolekt. diskriminace.

nation-state État national Nationalstaat Stato nazionale

Literatura: Birnbaum, P.Badie, B.: Sociologie de l'État. Paris 1979; Giddens, A.: The Nation-State and Violence. Cambridge 1985; Strayer, J. P.: Les Origines médiévales de l'État moderne. Paris 1979.

Jan Keller