Vektory kulturní
vektory kulturní – (z lat. vector, od vehere = vézt) – pojem zavedený v r. 1975 do kulturologie a kulturní antropologie L. A. Whitem. Je součástí koncepce, která představuje radikální odklon od idejí konfiguracionismu: jestliže v konfiguracionismu byla kultura chápána jako koherentní souhrn kulturních prvků, vyvážený systém, je v koncepci v.k. tvořena autonomními strukturami s vlastními cíli, zájmy a silovým potenciálem; tyto struktury jsou nazývány vektory. Jako v.k. jsou charakterizovány např. banky, organizovaný zločin, vědecké společnosti, továrny, zemědělští výrobci apod. Vektory uspokojují vlastní zájmy a síla jejich působení na společnost i kulturu je dána např. počtem členů, majetkem, objemem propagandy, ohlasem ve společnosti. V procesu interakce a přizpůsobování dochází ke stavu labilní rovnováhy, která je porušena, jestliže se vynoří nové, životaschopnější v.k.. Průmysl pohltil manufakturu, kamenné nástroje byly nahrazeny železnými, dostavníky automobily a železnicí. Tyto nové vektory si vymezily podobně jako ty původní své pozice v souladu se svým silovým potenciálem. Tímto způsobem se realizuje kulturní změna a sociální změna. Sledování úzkých zájmů jednotlivými v.k. labilizuje podle tvůrce konceptu v.k. zákl. funkci kultury, tj. zajišťovat lidstvu bezpečný a trvalý život. Koncept v.k. dokumentuje vpád teorie konfliktu do kult. antropologie a dnes má zejm. metodol. a heuristický význam.
cultural vectors vecteurs de la culture Kulturvektoren vettori culturali
Literatura: White, L. A.: The Concept of Cultural Systems. A Key to Understanding Tribes and Nations. New York 1975.