Tlustý Vojtěch

Verze z 11. 12. 2017, 17:04, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)

Tlustý Vojtěch

v Plzni
v Praze

Tlustý Vojtěch 01.jpg

Vystudoval filosofii a sociologii na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (1945–49), kde hned začal působit jako pedagog: 1949–57 jako odborný asistent, 1957–61 jako docent. Od prvních poválečných let byl členem KSČ. V roce 1962 přešel na fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, kde byl až do roku 1970 vedoucím katedry filosofie. Titul doktor věd (DrSc.) získal v roce 1967, roku 1968 byl jmenován profesorem. V letech 1970–74 působil jako vědecký pracovník Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV, v letech 1975–77 v Ústředí vědecko-technických informací, od roku 1977 přednášel v Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze. V roce 1988 byl penzionován.

Tlustý se profesionálně etabloval jako filosof se specializací na dialektický materialismus a marxistickou dialektiku a jako uznávaný učitel na filosofické fakultě UK, později fakultě lékařské. Již v roce 1956 spolupracoval s Jaroslavem Klofáčem na pokusech posílit prvky empirického zkoumání v rámci historického materialismu, později v 60. letech pak na konstituci marxistické sociologie. S Klofáčem se stali jedněmi z nejvýraznějších postav tehdejší teoretické sociologie u nás a spoluautory základních příruček o západní sociologii (Současná empirická sociologie, 1959; Soudobá sociologie I.-II., 1965–67; přípravu třetího dílu Soudobé sociologie přerušil nástup tzv. normalizace). V té době se osudy obou spolupracovníků zásadně rozešly. Zatímco Klofáč byl vyloučen z KSČ a musel pracovat v manuálních povoláních, Tlustý zůstal členem strany a nadále usiloval o uplatnění v oficiální sociologii. Nelze říci, že by se mu to příliš dařilo: jeho postavení bylo nejisté a postupně se zhoršovalo. Po několika letech přišel o místo v Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV, publikovat téměř nemohl a vydal jen dvě profesionálně napsané, ale krotké didaktické knihy o marxistické teorii sociální struktury (Třídy a třídní boj, 1975; Společnost, stát a jednotlivec, 1977). Na konci 80. let připravoval nikdy nevydané teoretické pojednání o možnostech přestavby socialistické společnosti.

Tlustého význam pro domácí sociologii spočíval zejména v plodné spolupráci s Jaroslavem Klofáčem v 60. letech. Díky jejich publikacím měla tehdejší československá sociologie k dispozici kvalitní a mimořádně podrobný vhled do soudobé západní sociologie. Bohužel se oba autoři nedostali k dalšímu zpracování těchto podnětů ve vlastním, originálním systému. Tlustého pokus pokračovat v práci po roce 1970 v podstatě ztroskotal a jeho vliv na pozdější vývoj české sociologie byl poměrně malý.

Knihy: Boj materialismu s idealismem (Orbis, Praha 1954); Prostor a čas: Studie z marxistické filosofie (SNPL, Praha 1960; 2. vyd. 1963); Dialektické rozpory a jejich zákonitosti: Studie z marxistické filosofie (Universita Karlova, Praha 1962); Současná empirická sociologie (Orbis, Praha 1959; spoluautor J. Klofáč; německy 1964); Problémy determinismu a pokroku (NČSAV, Praha 1963; spoluautoři J. Klofáč a M.Svoboda); Soudobá sociologie I.-II. (NPL, Praha 1965–67; spoluautor J. Klofáč); Sociologie pro studenty medicíny I.-II. (SPN, Praha 1968); Moc a autorita: Základní kategorie sociologie politiky (SPN, Praha 1968; spoluautor J. Klofáč); Politická věda a sociologie politiky (SPN, Praha 1968; spoluautor J. Klofáč); Třídy a třídní boj (SPN, Praha 1975); Společnost, stát a jednotlivec (SPN, Praha 1977; spoluautor J. Houška).

Studie: O úkolech a metodě historického materialismu (Filosofický časopis 1956; spoluautor J. Klofáč); Poznámky ke vztahu politické vědy a sociologie politiky (Sociologický časopis 1967; spoluautor J. Klofáč).

Literatura: Vzpomínáme na pedagoga a sociologa Vojtu Tlustého (Sociologické aktuality 1, 1990, 14: 16); Miloslav Petrusek: Za Vojtěchem Tlustým (Sociologický časopis 26, 1990, 1–2: 125–126); Miloslav Petrusek: Zapomenutí a opomíjení. Dvacet let od úmrtí profesora Vojtěcha Tlustého (Sociologický časopis 45, 2009, 5: 1077–1080).

Michael Voříšek