Sociologie belgická
sociologie belgická – vyznačuje se specif. výraznou aktivitou v oblasti terénního výzkumu, zatímco teor. výzkum je spjat především s mezinár. vlivy. Tradici empirické sociologie založili již průkopníci s-gické práce v Belgii kolem poloviny 19. st. L. A. J. Quételet a Edouard Ducpetiaux. Oba zkoumali vliv soc. faktorů na kriminalitu. A. Quételet věnoval velkou pozornost věkovým soc. skupinám, poněvadž byl převědčen, že právě věk má největší vliv na náchylnost k trestnému činu. Kromě toho využíval data trestní statistiky k sestavování modelů pravidelnosti zločinu v korelacích s ročními obdobími, vzděláním a zaměstnáním. Na tuto průkopnickou práci navazovali na přelomu 19. a 20. st. první profesoři s-gie Guillaume de Greef a Emile Waxweiller výzkumem pracovních podmínek, hygieny a zdraví obyv. Waxweiller byl zároveň zakladatelem a ředitelem 1. evrop. s-gické instituce – Institute de Sociologie Solvay, založené v Bruselu r. 1902. Svou knihou Esquisse d'une Sociologie z r. 1906 značně přispěl k propagaci tohoto vědního oboru. Mnohé ze s-gických prací v období mezi dvěma svět. válkami se opíraly o podněty profesorů-zakladatelů tohoto institutu. K předním autorům tohoto období patří G. Smets, E. Duprée, J. Haesaert a J. Leclercq. Mimořádný rozvoj s.b. začal po 2. svět. válce, kdy se tento obor začal přednášet na 6 univerzitách. Na dvou z nich, v Bruselu a Lovani, se od r. 1962 udělují doktoráty ze s-gie.
S-gický výzkum v Belgii je převážně záležitostí univerzitních kateder. Svým rozsahem a významem zaujímá druhé místo za ekon. výzkumem. Hlavními výzk. oblastmi jsou: náboženství, práce, venkov, výchova a rodina. Sociologií náboženství se zabývají L. Dingemans, K. Dobbelaere, J. Van Houtte. V sociologii práce a průmyslu se výzk. aktivita zaměřuje na otázky pracovní motivace, postoje dělníků a odborů ve veř. a soukromém sektoru. Význ. je v tomto oboru kniha R. Clémense: Contributions a l'étude de l'entreprise et a la distribution des pouvoirs de décision (1961). Specif. oblast výzkumu tvoří soc. problémy střední Afriky a Lat. Ameriky. Na s-gickém výzkumu Konga se sdružují síly sociologů z univerzit v Bruselu, Liège, Lovani a v Kinshase. Výzkum Lat. Ameriky se pojí především se studijním zájmem velkého množství lat.am. studentů s-gie na univerzitě v Lovani. Výzkumem funkcí a požadavků na vyučování na různých stupních školské soustavy se zabývají sociologové na 4 belg. universitách. Mezi známější patří J. Delcourt, S. Decoster, E. Derume, P. Minon aj. Velmi populární jsou výzkumy rodiny, na nichž se vedle kateder na univerzitách podílejí týmy dalších institucí, především Centre d'études de la population et de la famille.
sociology of Belgium sociologie belgique belgische Soziologie sociologia belga
Literatura: Andrews, W. G. ed.: International Handbook of Political Science. London 1982; Bie, P. de: Sociology in Belgium. In: Contemporary Sociology in Western Europe and in America. Roma 1967.