Výchova vědecká
výchova vědecká – vzdělávací aktivity určené pro vysokoškolsky vzdělané lidi se zaměřením na profesionální práci ve vědě a výzkumu, které zvyšují jejich kvalifikaci. V anglosaském světě se pro institucionalizované vzdělávání tohoto typu používá obvykle termín „post-graduate study“, v některých záp. zemích se označuje jako studium 3. cyklu na vysoké škole. Absolvování v.v. je považováno za prokázání schopností k věd. práci a bývá nezbytným formálním předpokladem pro práci ve věd. ústavech i na katedrách vysokých škol. Je také známkou vzestupné profesní mobility. V bývalém Československu byl od r. 1953 v platnosti „zákon o vědecké výchově“ (novelizovaný v r. 1964 a 1977), nahrazující dříve tradiční doktorandské studium tzv. aspiranturou podle praxe započaté ve 20. l. 20. st. v SSSR. 1. stupeň v.v. končil získáním hodnosti CSc. (kandidát věd), 2. stupeň v.v. byl ukončen získáním hodnosti DrSc. (doktor věd). Ukončení, později i zahájení této přípravy podléhalo v některých oborech v určité době schválení polit. orgánů, čímž byla prováděna apriorní selekce a kontrola obsazování významějších věd. pozic, která nesouvisela s prokázáním odborných schopností. Po r. 1990 bylo v čes. zemích obnoveno doktorandského studia a připravuje se rekonstrukce celého systému vědecké výchovy.
postgraduate education, postgraduate study formation des chercheurs wissenschaftliche Erziehung educazione scientifica
Literatura: Čermák, V.: Vědecká výchova ve světě. Praha 1992.