Vykořisťování
vykořisťování – využívání činnosti nějaké osoby nebo skupiny jinou osobou či skupinou k vlastní výhodě bez odpovídající odměny nebo vůbec bez odměny. V užším ekon. významu je pojem v. klíčovou kategorií Marxovy teorie. Marxovo pojetí v. vychází z tzv. pracovní teorie hodnoty (hodnota zboží je určena spol. nutným množstvím práce ztělesněným v jeho výrobě). Kapitalista najímá dělníkovu pracovní sílu, ale platí jen tu část dělníkem vykonané práce, která je nutná k reprodukci jeho pracovní síly. Zbytek pracovní doby, tzv. nadbytečná pracovní doba, zůstává dělníkovi nezaplacen, čímž vzniká nadpráce, která produkuje nadvýrobek a nadhodnotu, jež je základem kapitalistova zisku. Ekon. v. tak souvisí: a) s existencí rozdělení společnosti do dvou tříd, z nichž jedna vlastní výrobní prostředky a druhá pouze svou pracovní sílu, b) s existencí soukromého vlastnictví. Neomarxista Michael Burawoy proto právem tvrdí, že Marxova koncepce v. je základem celého Marxova teor. systému, včetně jeho koncepce s-gické. Marx navazuje na klasické pracovní teorie hodnoty, které před ním rozvíjeli zejm. tzv. ricardovští socialisté. Např. Thomas Hodgskin v práci Principles of Political Economy (1833) a zvl. v Labour Defended Against the Claims of Capital (1825) formuloval tezi, že zákl. ekon. a soc. rozporem doby je rozpor mezi přirozeným právem na vlastnictví výsledků vlastní práce a umělým, byť legálním právem vlastnictví přisvojovat si produkt práce jiných. Podobně k problému přistupoval také William Thompson a jiní brit. ekonomové před Marxem. Marxovská teorie byla později mírně korigována neomarxisty (např. kanadským sociologem a ekonomem Carlem Cuneem) zejm. s ohledem na roli finančního a obchodního kapitálu, byla do ní vnesena idea v. spotřebitele atd. V 70. a 80. l. našeho st. byla rozvinuta weberovská teorie soc. vyloučení neboli sociální exkluze, jejímž jádrem je teze, že zákl. problémem pozdního kapitalismu není marxovské v., ale vyloučení z možnosti zapojit se do toho procesu, v němž marxovské v. údajně probíhá (F. Parkin, R. Murphy aj.). Pojem v. lze samozřejmě použít i v mimoekon. kontextu, i když výhoda z jakéhokoliv v. je většinou vždycky ekon. O v. se intenzívně zajímají koncepce feminismu, které rozvíjejí marxovský impuls v. ženy nejen v ekon., ale i sexuálním smyslu. Pojem v. se tak dostává do dalších souvislostí, např. s problémem klamu a podvodu, násilí, zneužití důvěry a autority jako prostředků a nástrojů v., ale také do kantovského fil. kontextu (k jinému člověku nesmíme přistupovat jako k nástroji, ale účelu) atd. Pojem v. se v soudobé s-gii používá kromě neomarx. a feministických teorií zřídka, a to zejm. pro jeho silné hodnotící, moralistní a ideol. souvislosti. Také moderní ekon. teorie se pojmu v. vyhýbají.
exploitation exploitation Ausbeutung sfruttamento
Literatura: Dobb, M.: Teória hodnoty a rozdelovania od Adama Smitha. Bratislava 1980; Engels, B. – Marx, K.: Spisy, sv. 19. Praha 1966; Marx, K.: Kapitál, díl I. (kap. 7.–9.), díl II. (kap. 6.), díl III. (kap. 9. a 17.). Praha 1953; Murphy, R.: Exploitation or Exclusion. Sociology, 19, 1985, č. 2; Scruton, R.: Vykořisťování. In: Slovník politického myšlení. Brno 1990.