Automatizace (MSgS)
automatizace (MSgS) je specifická metoda výroby a zpracování zboží a získávání informací pro řízení výroby, vlastní současné fázi technického rozvoje. Pro tuto metodu je typickou změna v obsahu pracovních funkcí člověka a stroje a odlišnost zpětnovazebních obvodů mezi jednotlivými funkcemi člověka a stroje, nastávající stupňováním technického rozvoje.
Ve fázi mechanizace má stroj funkci pohonnou, převodovou a bezprostředně výkonnou, kterou pak přímo působí na pracovní předmět. Informace o působení stroje na pracovní předmět registruje člověk svými smyslovými orgány, zpracovává v nervové soustavě (funkce logická) a pak efektivními orgány těla ovládá přímo převodový mechanismus stroje (funkce regulační).
Ve fázi automatizace logické a registrační funkce člověka přecházejí větším či menším dílem na řídící a kontrolní systém stroje, který ovládá bezprostředně pohonnou, převodovou a výkonnou funkci mechanického systému stroje. Informace o působení stroje na pracovní předmět jsou přenášeny do řídícího a kontrolního systému stroje.
V celém pracovním cyklu koná člověk svou funkci pouze pomocí nervové soustavy. Stanoví cíl a program (logické funkce), případně opravuje odchylky od programu, provádí dozor a seřizování (regulační funkce).
Automaty nižších stupňů mají vždy přísně determinovanou činnost. Pokud k funkcím člověka patří i funkce regulační, vykonávaná nervovou soustavou člověka, mluvíme o automatizaci otevřené; není-li zpětná vazba mezi člověkem a řídícím a kontrolním systémem stroje, je automatizace uzavřená.
Automaty vyšších stupňů pracují vždy v uzavřeném obvodu, jejich činnost není přísně determinována a je popsána maticí přechodových pravděpodobností.
Technický rozvoj je možno klasifikovat v těchto stupních: 1) ruční nástroj; 2) nástroj poháněný energií jinou než lidskou; 3) univerzální stroj; 4) poloautomatický stroj (nebo aparatura); 5) mechanizovaná výrobní linka (poloautomatický stroj či aparatura s mechanizovaným přísunem materiálu a odsunem hotových výrobků); 6) automatický stroj (nebo automatická výrobní linka či aparatura); 7) automatické zařízení (stroj, linka nebo aparatura) vybavené samočinným měřením průběhu, podmínek a výsledků procesu (sem patří i automatická signalizace poruchových stavů, automatická ochrana, vypínací zařízení v případě hrozící poruchy atp.); 8) automatické zařízení vybavené samočinnou regulací (sem patří i samočinná výměna, případně přizpůsobení nástrojů u obráběcích strojů); 9) automatické zařízení vybavené samočinnou evidencí charakteristických ukazatelů výrobního procesu (např. zařízení, která si samočinně evidují spotřebu materiálu a energie, vyrobené množství, ztrátové časy atp.); 10) automatické zařízení, které se samočinně přizpůsobuje změněným podmínkám své činnosti, samočinně vyhledává a volí nejvhodnější cesty ke splnění daného úkolu (tzv. automatické optimalizující soustavy; automatické adaptivní soustavy; samočinně se seřizující soustavy; „učící se“ automaty atd.; z dnes známých aplikací sem patří některé řídící ústředny); 11) automatické zařízení, které na základě vyhodnocení výsledků vlastní činnosti a informací o vývoji poptávky, o požadavcích odběratelů atp. samočinně podle daných souhrnných kritérií určuje nejvýhodnější množství, sortiment a kvalitu výroby, volí technologický postup a vybírá materiál, tj. uskutečňuje nejen technické, ale i ekonomické řízení; zařízení tohoto druhu zatím ve výrobní praxi téměř neexistují (Auerhan).
Stupeň 2) a 3) představuje mechanizaci, stupně 4) a 5) jsou přechodné, vyznačují částečnou automatizaci, 6) až 11) představují automatizaci úplnou.
Jako synonyma pro stejný pojem je užívána i řada jiných označení, např. regulační technika, automatika, samočinné řízení, kybernetické řízení aj.
„Cílem automatizace jako produkční techniky je nahradit lidskou pracovní sílu při obsluze, řízení a kontrole strojů spolu s kontrolou výrobků jak jen možno stroji tak, že od počátku až ke konci pracovního procesu se nedotkne lidská ruka výrobku. ...Tam, kde se užívá metod automatizace při kancelářských pracích, nahrazuje člověka při výpočtech, knihování, statistice a kontrole žádaných informací spolu s provedením mnoha s tím spojených písařských prací“ (Pollock).
Automatizace vyvolaná a umožněná rozvojem věd je cílem technického pokroku. V tomto specifickém smyslu znamená začátek nového dějinného vývoje označovaného jako vědeckotechnická revoluce, ve kterém dojde jak k radikální změně produkce, tak ke změně struktury společnosti.
„Automatizace tak svou podstatou umožňuje, ale zároveň naléhavě vyžaduje překonat historicky vzniklou roztržku mezi vědou a prací, vytváří technické předpoklady pro odstranění rozdílů mezi lidmi fyzické a lidmi duševní práce, pro všestranný rozvoj schopností, znalostí a dovedností každého člověka, pro odstranění jednostrannosti lidí v důsledku dělby práce, která omezovala, mrzačila rozvoj jak fyzicky, tak i duševně pracujících“ (Auerhan).
Literatura: Auerhan J., Technika, kvalifikace, vzdělání, Praha, 1965; Automation and Major Technological Change. Collective Bargaining Problems, AFL—CIO, Washington, 1958; Bittorf W., Automation, Leske Verlag, Darmstadt, 1956; Oppelt W., Kleines Handbuch technischer Regelvorgänge, VEB Verlag Technik, Berlin, 1963; Pollock F., Automation, Europäische Verlagsanstalt, Frankfurt am Main.
Viz též heslo automatizace ve Velkém sociologickém slovníku (1996)