Konceptualizace
konceptualizace – tvorba pojmů neboli konceptů odborné terminologie, která je v s-gii specif. tím, že základ řady pojmů je v přirozeném jazyku a že pojmy mají někdy téměř metaforický charakter. Tato skutečnost přináší řadu metodol. problémů: na jedné straně existuje nebezpečí redukce složitého obsahu, na druhé straně nebezpečí vágnosti pojmu. K. v teor. i empir. výzkumu zasahuje problém nebo se prolíná s problémem validizace. S-gie sice dospěla ke své ustálené odborné terminologii, nelze však přehlížet rozdíly v chápání jednotlivých pojmů uvnitř různých teor. systémů, resp. sociologických paradigmat. Běžné jsou např. specif. reinterpretace pojmů společenská struktura, společenská třída nebo zavádění pojmů, jejichž inspirace je čerpána v jiných než s-gických oblastech (viz např. pojem aktér). Jako k. bývá označována ta výzkumná fáze empir. výzkumu, v níž se hledají a definují pojmy k uchopení výchozí problémové situace. Tato k. předchází operacionalizaci. V explorativním výzkumu se však postup obrací: východiskem je empir. studium jevů a pojem se stává výsledkem induktivního zobecnění. Řada metodologů se snažila nějakým způsobem kompenzovat jednostrannost uvedených cest. P. F. Lazarsfeld bral za východisko výzkumu intuitivní představu pojmu, jejímž zdrojem mohla být beletrie, individ. životní zkušenost apod., H. G. Blumer zase uvažoval o principu „inspekce“, tedy jakési průběžné empir. kontroly obsahu věd. pojmů. K. může vést k pojmům klasifikačním nebo typologickým (viz klasifikace, typologie). V současné metodologii stoupá význam tzv. odvozených proměnných, tj. těch, které nejsou definovány přímo empir. Výjimkou není ani zcela nové a často ryze umělé pojmenování takovýchto konstruktů. Např. na základě výsledků faktorové analýzy určité baterie testových položek mohou být vlastnost či jedinec označeny vypočtenou hodnotou faktorového skóru v dimenzi řekněme Q1, anebo se extrahovaný faktor pojmenuje zcela originálním novotvarem. Má-li ale nový pojem přispět k rozvíjení širšího referenčního rámce a konceptuálního základu oboru, nemůže jít jenom o jeho konfirmativní nebo explorativní potenciál. Musí prokázat heuristický přínos z perspektivy interpretace a věd. komunikace.
conceptualization conceptualisation Konzeptualisierung concettualizzazione
Literatura: Blalock, H. M. jr.: Conceptualization and Measurement in the Social Sciences. London 1982; Buriánek, J.: Ke kořenům sporu o metodu empirické sociologie. In: Studie z dějin sociologie a sociologické teorie. Acta Univ. Carolinae, Ph. et Hist. 1992, č. 2.