Třída servisní
třída servisní – (z angl. service = služba) – zahrnuje všechny odborníky a vyšší úředníky s vysokoškolským vzděláním ve státním i obecním aparátě a ve státních i soukromých podnicích (včetně ředitelů podniků), dále řídící pracovníky a vlastníky velkých průmyslových podniků. Pojem t.s. do s-gie znovu zavedl koncem 70. l. J. H. Goldhorpe v souvislosti s analýzou sociální stratifikace ve Velké Británii. Převzal jej od R. G. Dahrendorfa (je to překlad něm. slova Dienstklasse), který jej sám převzal od austromarxisty K. Rennera, jenž pod ním v zásadě rozuměl vyšší úřednictvo. Angl. překlad je poněkud zavádějící i pro samotné Angličany, neboť navozuje představu, že jde o osoby zaměstnané ve službách. Do t.s. však v Goldhorpeově pojetí spadají v moderní kap. společnosti ti, kdo jednají jménem velkých korporací, a část buržoazie (samostatní podnikatelé a odborníci „na volné noze“). Společným rysem příslušníků této třídy jsou vcelku zaručené vysoké příjmy, které se zpravidla zvyšují s přibývajícím věkem, a také disponování poměrně značnými pravomocemi, z čehož plyne jistá míra autonomie. Jinými slovy, jsou to lidé, kteří častěji řídí druhé, než jsou sami řízeni.
service class classe des professionnels dans les services Dienstklasse classe di servizio
Literatura: Dahrendorf, R.: Recent Changes in the Class Structure of European Societies. Daedalus, Winter 1964; Goldhorpe, J. H.: On the Service Class: Its Formation and Future. In: Giddens, A. – Mackenzie, G. eds.: Social Class and the Division of Labour. Cambridge, Mass. 1982.