„haló-efekt“: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Buriánek Jiří|Jiří Buriánek]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří|Haló-efekt]] | [[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří|Haló-efekt]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu|Haló-efekt]] | [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu|Haló-efekt]] | ||
[[Kategorie:VSgS|Haló-efekt]] | [[Kategorie:VSgS|Haló-efekt]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:02
„haló-efekt“ – psychol. mechanismus ovlivňující soc. percepci, spočívající v tom, že při výskytu nového nebo silného podnětu dochází k potlačení podnětů doprovázejících a ke generalizaci vjemu, bráníci adekvátní diferenciaci dalších podnětů. Při vnímání druhých osob to může vést k převládnutí prvního dojmu, bez relevantní zkušenosti (např. podle oblečení apod.). H.e. působí metodol. problémy zejm. při přímém pozorování, protože pozorovatel může podlehnout apriorní či první představě o zkoumané osobě (zejm. neuvědomovaným sympatiím nebo antipatiím). H.e. může ovšem podlehnout i respondent na základě nevhodného postupu tazatele při interview, prvních (nepříjemných či příjemných) otázek v dotazníku, nevhodné informace o s-gickém výzkumu jako takovém apod.
hallo-effect halo-effet hallo-Effekt efetto di alone