Demagogie

demagogie – (z řec. démagogos = vůdce lidu, démos = lid, agó = vedu) – používání přesvědčivých, logicky skloubených tvrzení s falešnými premisami nebo používání neseriózní, líbivé argumentace k podpoře jednání zaměřeného na získání rozhodujícího vlivu na co nejširší vrstvy obyv., na ovládnutí jeho myšlení a jednání. S pomocí d. se prosazují zpravidla osobní nebo úzce skup. zájmy, d. slouží k spol. manipulaci. V moderních společnostech je spojena se stálým a promyšleně usměrňovaným působením masových sdělovacích prostředků. D. se v plně rozvinuté, ne však zavrženíhodné podobě objevila již ve starověkém Řecku. V dobách, kdy aténská demokracie dosahovala vrcholu svého rozkvětu (ve 2. polovině 5. st. př. n. l.), hráli „démagógové“ význ. úlohu v dobrém slova smyslu. Zpravidla to byli lidé, kteří zpočátku nezastávali žádný úřad, ale svou osobní autoritou, rozvahou a rozhledem, svým projevem a výmluvností, znalostí věci a silou argumentů dokázali působit na shromáždění občanů a získat je pro své návrhy řešení státních záležitostí. Mezi takové demagogy patřil např. Periklés, který po dlouhou dobu stál v čele aténského státu. Teprve později získalo slovo demagog hanlivý přídech a dnes označuje člověka, který pod rouškou své působivé výmluvnosti ukrývá sobeckou touhu po dominaci „za každou cenu“, touhu po svém vlastním prospěchu a předstírá seriózní argumentaci i úmysly. „Umění“ d. je často spojeno s populismem.

demagogy démagogie Demagogie demagogia

Jaroslav Bubeník