Fundamentalismus islámský: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">fundamentalismus islámský</span> – současný vývojový proud [[islám|islámu]], hnutí stojící proti islámskému modernismu, s nímž se rozchází ve výkladu ''islamizace'', tj. obnovy a rozvoje muslimské společnosti podle hodnot islámu. ''F.i.'' hlásá a prakticky uplatňuje návrat k základu islámského náboženství, ke ''koránu'', a k dalším zdrojům šaríe (kodex islámského práva), tj. k hadísu, idžmě a kijásu. Požaduje obnovu čistoty islámu, islámské kultury a v polit. oblasti posílení islámské civilizace. Přitom se zcela nezříká vymožeností moderní doby, vědy a techniky apod. Nesnášenlivý je zejm. v náb. a polit. ohledu. Cesta ''f.i.'' nemá být cestou kapitalismu ani komunismu. ''F.i.'' se stal východiskem ''islámské revoluce'' v ïránu, kde došlo do značné míry k renesanci [[teokracie]] a k oživení institucí reprezentujících muslimskou tradici, jako např. „fakíhů“ (vykladačů fikhu, náb. práva), „muftí“ (duchovních rozhodujících v náboženskoprávních otázkách) a „imáma“ jako nejvyšší duchovní autority šíitů. Vliv ''f.i.'' znamená upevnění teokratických soc. struktur, návrat k tradičnímu pojetí postavení ženy ve společnosti, obnovení starých trestů, ale současně – jak ukazuje historie – bývá předzvěstí spol. vzestupu zemí, kde se prosazuje.
+
<span id="entry">fundamentalismus islámský</span> – současný vývojový proud [[islám|islámu]], hnutí stojící proti islámskému modernismu, s nímž se rozchází ve výkladu ''islamizace'', tj. obnovy a rozvoje muslimské společnosti podle hodnot islámu. ''F.i.'' hlásá a prakticky uplatňuje návrat k základu islámského náboženství, ke ''koránu'', a k dalším zdrojům šaríe (kodex islámského práva), tj. k hadísu, idžmě a kijásu. Požaduje obnovu čistoty islámu, islámské kultury a v polit. oblasti posílení islámské civilizace. Přitom se zcela nezříká vymožeností moderní doby, vědy a techniky apod. Nesnášenlivý je zejm. v náb. a polit. ohledu. Cesta ''f.i.'' nemá být cestou kapitalismu ani komunismu. ''F.i.'' se stal východiskem ''islámské revoluce'' v Íránu, kde došlo do značné míry k renesanci [[teokracie]] a k oživení institucí reprezentujících muslimskou tradici, jako např. „fakíhů“ (vykladačů fikhu, náb. práva), „muftí“ (duchovních rozhodujících v náboženskoprávních otázkách) a „imáma“ jako nejvyšší duchovní autority šíitů. Vliv ''f.i.'' znamená upevnění teokratických soc. struktur, návrat k tradičnímu pojetí postavení ženy ve společnosti, obnovení starých trestů, ale současně – jak ukazuje historie – bývá předzvěstí spol. vzestupu zemí, kde se prosazuje.
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">

Verze z 13. 12. 2017, 23:05

fundamentalismus islámský – současný vývojový proud islámu, hnutí stojící proti islámskému modernismu, s nímž se rozchází ve výkladu islamizace, tj. obnovy a rozvoje muslimské společnosti podle hodnot islámu. F.i. hlásá a prakticky uplatňuje návrat k základu islámského náboženství, ke koránu, a k dalším zdrojům šaríe (kodex islámského práva), tj. k hadísu, idžmě a kijásu. Požaduje obnovu čistoty islámu, islámské kultury a v polit. oblasti posílení islámské civilizace. Přitom se zcela nezříká vymožeností moderní doby, vědy a techniky apod. Nesnášenlivý je zejm. v náb. a polit. ohledu. Cesta f.i. nemá být cestou kapitalismu ani komunismu. F.i. se stal východiskem islámské revoluce v Íránu, kde došlo do značné míry k renesanci teokracie a k oživení institucí reprezentujících muslimskou tradici, jako např. „fakíhů“ (vykladačů fikhu, náb. práva), „muftí“ (duchovních rozhodujících v náboženskoprávních otázkách) a „imáma“ jako nejvyšší duchovní autority šíitů. Vliv f.i. znamená upevnění teokratických soc. struktur, návrat k tradičnímu pojetí postavení ženy ve společnosti, obnovení starých trestů, ale současně – jak ukazuje historie – bývá předzvěstí spol. vzestupu zemí, kde se prosazuje.

Islamic fundamentalism fondamentalisme islamique islamischer Fundamentalismus fondamentalismo islamico

Literatura: Islamic Revolution: Achievements, Obstacles and Goals. London 1980; Kovář, J.: Islám a muslimské země. Praha 1984.

Stanislav Hubík