Islám
islám – jedno ze svět. náboženství, založené Muhammadem a čerpající z judaismu, nestoriánského a monofyzitského křesťanství a mazdismu. Základem i. je idea jednoho Boha a jeho proroka Muhammada, ve věrouce však figurují i další nadpřirozené bytosti. I. se opírá o 5 „sloupů víry“ (arkán ad-dín): o vyznání víry (šaháda), modlitbu (salát), půst (saum) v měsíci ramadánu, almužnu (zakát) a pouť do Mekky (hadž). Vyznavači i., muslimové, jsou diferencováni do 2 hlavních větví, sunny a šíy, a do dalších méně početných sekt. Během svého vývoje i. integroval kult. projevy života různých etnik a oblastí do relativně jednotného způsobu života a vedl k vytvoření svébytné islámské kultury. Posílení svébytnosti kultury i. a obnovení islámské civilizace je cílem islámského fundamentalismu. Sociální učení islámu vzniklo na bázi koránu a dalších zdrojů „šaríe“, kodexu islámského práva, což je hadís (vyprávění o slovech a činech Muhammadových), idžma (shromáždění náb. autorit) a kijás (výklad jednotlivého právního případu pomocí koránu nebo sunny, což chybí u šíitů). Výkladem šaríe se zabývá náb.právní disciplína „fikh“. Náb.právní soustava i., která kodifikuje soc. učení i., obráží úroveň spol. poměrů feudální doby svého vzniku s prvky rodové či kmenové spol. organizace. Uchovávání předepsaných forem vlastnictví a rozdělení společnosti je sankcionováno přímo koránem. Nepotvrzuje ovšem vlastnictví půdy, ta patří Bohu. Mnohoznačnost některých formulací koránu dovoluje různý výklad, což se projevuje v přizpůsobování soc. učení i. různým neislámským ideologiím. Učení i. přikazuje určité „přerozdělení“ majetku prostřednictvím „zakátu“ u všech a „sadáky“ u některých (dobrovolná almužna majetných muslimů). Týká se to však jen muslimů, lidí, kteří obývají „dár al-islám“ (svět islámu). Silný religiocentrismus i. omezuje platnost jeho soc. učení a v islámském fundamentalismu nabývá rysů fanatismu. V soc. učení i. přežívají hist. velmi staré normy spol. života, jako je potřeba pomsty, kořisti aj. Význam i. je dán již početní základnou stoupenců tohoto náboženství, jejíž odhad pro r. 2000 představuje asi 1 miliardu věřících, z toho relativně početnou skupinu v záp. Evropě a v zemích bývalého SSSR.
Islam islam Islam islam
Literatura: Achmedov, A.: Socialnaja doktrina islama. Moskva 1982; Kovář, J.: Islám a muslimské země. Praha 1984; Kropáček, L.: Duchovní cesty islámu. Praha 1993; Petráček, K.: Islám a obraty času. Praha 1969.