Křest
křest – (z řec. christos = pomazaný; krist, kristen = činit následovníkem Kristovým) – zákl. obřad křesťanských církví, při kterém dochází k přijetí člověka do církve, do společenství křesťanů. K. navazuje na židovské očistné obřady (omývání vodou symbolizuje očištění od zlého, zlých duchů i veškeré nečistoty). V jednotlivých křesťanských církvích je k. interpretován i prováděn odlišně, jeho platnost je však většinou vzájemně uznávána. V katol. a pravoslavné církvi je pojímán jako „brána svátostí“, i porotestanté jej však uznávají za jednu ze dvou biblicky fundovaných svátostí. Z hlediska křesťanského náboženství je prostřednictvím k. člověk svěřen do „boží vlády“, přijímá znamení „boží ochoty“ k obnovenému společenství s Bohem a příslib pomoci v něm. Bez k. není možné udělit žádnou z dalších svátostí. Jde o akt, jímž člověk umírá pro život tělesný, hříšný a rodí se do života duchovního, svatého. Katol. formulací při k. dochází k odpuštění prvotního (dědičného) hříchu. Pokud se křtí dospělý, odpouští se mu všechny osobní hříchy spáchané do té doby. Dítě se křtí tehdy, jestliže jsou v rodině předpoklady křesťanské výchovy, jinak je duchovní správce ve většině církví povinen k. prozatímně odložit. Některé menší protestantské skupiny trvají na křtu dospělých, kteří se sami dopředu rozhodli (zejm. baptisté), většina křesťanských církví včetně evangelických však zdůrazňuje, že v k. je prvotní Boží milost, jejíž výzva ke smíření předchází lidské stanovisko. Ve většině protestantských církví se přitom ale popírá, že by člověk mohl být zbaven pouhým k. prvotního hříchu (křest bez víry neprospěje). U katolíků a pravoslavných se k. koná zpravidla v kostelích, u některých protestantů probíhá v přír. podmínkách (např. u adventistů sedmého dne). K. provádí kněz i jáhen, v případě nebezpečí smrti jej může udělit kterýkoliv pokřtěný muž i žena. K. ze s-gického, resp. antropol. hlediska je v podstatě iniciačním obřadem, kterým se soc. stvrzuje biol. existence, je oficiálním přijetím do společnosti (která se v daném případě kryje s obcí věřících). Příznačné je, že církevní matriky, které byly dlouho jediným pravoplatným dokladem o narození člověka, se vedly na základě křtu.
christening, baptism baptême Taufe battesimo