Krize pokroku

krize pokroku – tento pojem shrnuje kritiku jednostranných představ o plynulém lineárním soc. pokroku lidstva, který spolu s kategoriemi jako evoluce, soc. vývoj, civilizace patří k myšlenkové tradici evrop. osvícenství a později tvořil jádro social. ideologií, které stimulovaly různá soc. hnutí. K.p. má v posledních desetiletích mnoho podob a souvisí s pojmy „krize moderny“ a „krize postmoderny“. Uvažuje se o teritoriální nerovnoměrnosti pokroku, který se projevuje v rozdílu mezi rozvojovými zeměmi jihu a bohatými zeměmi severu, nebo o technol. nevyváženosti, o civilizačně-kult. selhání patrném na zániku velkých soc. ideologií, na jejich „spotřebování“ a neschopnosti stimulovat velká dějinná hnutí. Za nejmarkantnějši projev k.p. se považuje prohlubování nepoměru mezi hloubkou zásahu člověka do přírody a schopností předvídat důsledky tohoto zásahu. Konkretně jde např. o nebezpečí a rizikovost jaderné technologie a o technol. neschopnost řešit rychle narůstající ekologickou krizi. K.p. je spojena s rozrušením dosavadní stability a souladu mezi tím, jak člověk světu rozuměl a jak ho prakticky měnil a ovládal. Je též krizí jednostranných představ antropocentrismu o postavení člověka ve světě (viz též společnost riziková).

crisis of progress crise du progrès Fortschrittskrise crisi del progresso

Jan Kamarýt