Plánování národohospodářské

plánování národohospodářské – pojem používaný pro ekonomické plánování na úrovni státu, pro aktivní státní intervence do řízení nár. ekonomiky. P.n. se zaměřuje na dosažení hosp.-polit. cílů, jako je ekon. růst, vysoká zaměstnanost, cenová stabilita, rovnováha platební bilance apod. V užším slova smyslu bývá p.n. spojováno s praxí direktivně řízených ekonomik, založených na státním vlastnictví výrobních prostředků a koordinaci veškeré ekon. aktivity prostřednictvím centrálních plánů. Plánovací instituce v takovém systému rozhodují o tom, co se bude vyrábět, o rozdělování důchodů apod. Plánování jako součást státní hospodářské politiky v podmínkách tržní ekonomiky bývá všeobecně označováno jako „indikativní“. Existence trhu není indikativním plánováním zpochybňována, trh je považován za základ, do jehož fungování se zasahuje v nejnutnější míře. Indikativní plán nemá donucovací charakter, má pouze charakter doporučení, k jejichž realizaci stát používá nepřímé nástroje měnové, fiskální, popř. důchodové politiky.

economic planning, macroeconomic planning planification macroéconomique, planification économique nationale volkswirtschaftliche Planung pianificazione dell'economia nazionale

Literatura: Baumol, W. J. – Blinder, A. S.: Economics-Principles and Policy. New York 1988; Sojka, M.: Dějiny ekonomických teorií. Praha 1991.

Irena Keményová