Sociologie v Hongkongu
sociologie v Hongkongu – jako věd. disciplína byla v Hongkongu zavedena začátkem 50. l. 20. st. a dosud je ve stadiu dospívání. Je plná aspirací, probíhá v ní proces formování vlastní identity. V důsledku kom. revoluce v Číně emigrovala do Hongkongu kolem r. 1949 skupina čínských vědců, kteří pomohli založit několik vysokých škol humanitního zaměření. Mezi průkopníky s-gie, kteří přišli z Číny, byli C. C. Hu, Tsun Leng a Shau-lam Wong. Důležitým vývojovým zásahem bylo sjednocení Chung Chiovy, novoasijské a Spojené univerzity v The Chinese University of Hong Kong (Čínská univerzita v Hongkongu) v r. 1963, které znamenalo integrování v jedinou katedru s-gie. Za pomoci prominentních sociologů z univerzity v Pittsburghu (např. C. K. Yanga, Jiřího Nehněvajsy a Burkarta Holznera) byl na této katedře v l. 1967–1971 vypracován zákl. program s-gické výuky a výzkumu v Hongkongu (čelní představitelé: Ambrose Y. C. King a Rance P. L. Lee). V rozvoji s. v H. sehrála také aktivní roli University of Hong Kong (založená v r. 1911), na níž byla katedra s-gie zřízena v r. 1967, avšak někteří brit. vědci zde přednášeli s-gii již v r. 1952. Jedním ze zakládajících členů byl Henri Leithbridge. Třetí velká katedra s-gie je součástí Hong Kong Baptist College (Hongkongské baptixtické univerzity), mezi jejíž zakladatele patří Mauri J. Anderson. Na těchto třech katedrách nyní pracuje celkem 40 sociologů (asi 80 % je čínského původu), kteří většinou studovali v USA nebo v Británii, Kanadě, Austrálii. S-gie se učí ještě v řadě dalších škol, např. Lingnan College, Shue Yan College, Hong Kong Polytechnic, City Polytechnic, Hong Kong University of Science and Technology aj.
Výzkumům se sociologové věnují v neakademických institucích, např. ve vládním úřadě pro sčítání lidu a statistiku, v Hongkongské radě sociálních služeb a v četných podnicích zabývajících se marketingovým výzkumem. Předmětem s-gických zkoumání na vysokých školách je: migrace a populační změny, industrializace a změny v rodině, urbanizace a změny ve struktuře vesnic, právně politické postoje a politická reforma, sociální třídy a sociální mobilita, podnikatelé a rozvoj průmyslu, kriminalita a korupce, kultura a delikvence mládeže, nátlakové skupiny a dobrovolné asociace, konfuciánská etika a čínská modernizace, čínská průmyslová kultura a sociální vztahy, kolekt. protesty a spol. hnutí, lidová kultura a činnosti ve volném čase, kult. faktory ve zdravotním stavu a v péči o zdraví, staří lidé a systém soc. zabezpečení, strategie žití a zvládání problémů při velké hustotě obyv., kompilace objektivních i subjektivních indikátorů. Až do poloviny 60. l. se výzkumnou činností zabývali většinou hostující vědci z Velké Británie nebo z USA (např. Maurice Freedman, Hugh Baker, James Hayes, Jack Potter, Marjorie Topley, Barbara E. Ward a James Watson), kteří se zajímali především o čínskou lidovou kulturu a o venkovské organizace. V posledních desetiletích provádějí většinu soc. výzkumů místní čínští sociologové, jejichž zájem se soustřeďuje zejm. na vývoj a problematiku měst. S-gické výzkumy jsou převážně orientovány pozitivisticky a strukturálně funkcionalisticky, i když se setkáváme také se zastánci interpretačního přístupu a neomarxismu. Byly vypracovány studie ověřující použitelnost záp. pojetí a teorií k pochopení čínské soc. reality.
Rostoucí úsilí se věnuje pokusům o zjištění specifik čínského soc. chování. Setkáváme se s pokusy formulovat nové koncepce a nová paradigmata z empir. výzkumů čínské kultury a soc. struktury. Všeobecně se soudí, že s-gie by se měla vztahovat k místnímu prostředí, ale zároveň by měla být univerzální vědou. Existuje také trend ke komparativnímu a mezioborovému výzkumu východoasijských společností (zejm. v Číně, Japonsku, Hongkongu, Koreji, Singapuru a na Tchaj-wanu). Komparativní výzkumy se zaměřují na takové tematické okruhy, jako je vznik střední třídy, polit. struktura a ekon. růst, role a nerovnost obou pohlaví, dynamika rodiny a zapojení do práce, interakce mezi tradiční a moderní zdravotní péčí. Význ. vývojovým zásahem na hongkongské Čínské univerzitě bylo začlenění Social Research Centre (Střediska sociálních výzkumů), nejvýzn. centra s-gického výzkumu v 70. l., do mezioborového Institute of Social Studies (Ústavu sociálních studií), který byl nedávno restrukturován v Hong Kong Institute of Asica-Pacific Studies. V posledních letech Hongkongská univerzita také zřídila Social Science Research Centre na podporu zákl. i aplikovaného výzkumu.
V Hongkongu dosud neexistuje žádný s-gický časopis. Většina věd. prací byla publikována buď knižní formou, nebo v am. či brit. časopisech. Publikace jsou z velké části v angličtině, avšak čínských publikací přibývá. Některé z významnějších: I. C. Jarvie ed.: Hong Kong: A Society in Transition (London 1969); Keith Hopkins ed.: Hong Kong: The Industrial Colony: A Political, Social and Economic Survey (Oxford, Hong Kong 1971); Henry J. Lethbridge: Hong Kong: Stability and Change (sbírka esejů, Oxford, Hong Kong 1978); T. B. Lin, Rance P. L. Lee a U. E. Simonis eds.: Hong Kong: Economic, Social and Political Studies in Development (N.Y. 1979); Rance P. L. Lee ed.: Corruption and Its Control in Hong Kong (Hong Kong 1981); Ambrose Y. C. King – Rance P. L. Lee eds.: Social Life and Development in Hong Kong (Hong Kong 1981); S. K. Lau: Society and Politics in Hong Kong (Hong Kong 1982); Barbara E. Ward: Through Other Eyes: Essays in Understanding „Conscious Models“ (Hong Kong 1985); David Faure: The Structure of Chinese Rural Society: Lineage and Village in the Eastern New Territories, Hong Kong (Hong Kong 1986); Siu-lun Wong: Emigrant Enterpreneurs: Shanghai Industrialists in Hong Kong (Oxford, Hong Kong 1988); S. K. Lau – H. C. Kuan: The Ethos of the Hong Kong Chinese (Hong Kong 1988); Tak-sing Cheung: The Order Complex and Confucian Ethic (Taiwan 1989, v čínštině); S. K. Lau – C. K. Yang: Chinese Society: From Constancy to Change (Hong Kong 1989, v čínštině); Chien Chiao ed.: Chinese Family and Its Changes (Hong Kong 1991, v čínštině). Stojí za zmínku, že i s-gie na Tchaj-wanu se podobně postupně rozvíjela a mezi hongkongskými a tchajwanskými sociology docházelo k častým kontaktům. V průběhu posledního desetiletí byli hongkongští sociologové zváni do Číny, aby tam pořádali krátkodobé intenzívní kurzy a pomohli znovu nastolit s-gii jako akademickou disciplínu.
sociology in Hong Kong sociologie à Hong Kong Soziologie in Hongkong sociologia a Hong Kong