Třída o sobě a třída pro sebe: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Touraine, A.'': La conscience ouvrière. Paris 1966; viz též [[vědomí třídní]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Touraine, A.'': La conscience ouvrière. Paris 1966; viz též [[vědomí třídní]]. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav|Miroslav Ransdorf]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]] | [[Kategorie:Aut: Ransdorf Miroslav]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:03
třída o sobě a třída pro sebe – pojmy spojené s konceptem třídního vědomí a s teorií třídy. K. Marx a F. Engels ukazovali, že existence tříd i vývoj jejich vědomí jsou vázány na vývojové fáze produkce. „Třída o sobě“ je neschopná reflektovat své vlastní dějinné postavení, své zájmy přesahující bezprostřední danost; její vědomí je vědomí empir. a omezuje se na reflexi bezprostředních hosp. zájmů. „Třída pro sebe“ je schopná překročit horizont přítomnosti a reflektovat své zájmy, své dějinné možnosti a úkoly v nejširší perspektivě, přesahovat tak empir., bezprostřední danost. Je schopná sebeuvědomění, vztahu k sobě samé, který se promítá i do stupně organizace a do charakteru prostředků vedení ekon. a polit. zápasu, do slaďování boje za bezprostřední a perspektivní požadavky (viz boj třídní). Pojmy t.o s.a t.p.s. se opírají o Hegelovo rozlišení „bytí o sobě“ a „bytí pro sebe“ (An-sich-Seiendes, Für-sich-Seiendes) a hrály důležitou roli u mladého G. Lukácse v knize Dějiny a třídní vědomí (1923).
class in itself and for itself classe en soi et pour soi Klasse an sich und für sich classe in sé e classe per sé
Literatura: Touraine, A.: La conscience ouvrière. Paris 1966; viz též vědomí třídní.