Škola demografická
škola demografická – souhrnné označení autorů a koncepcí považujících za určující faktor života společnosti změny počtu obyv. a hustoty zalidnění. Je to jeden z typických projevů naturalismu v s-gii přelomu 19. a 20. st. Jeho představitelé navázali na poznatek, dávno známý filozofům a historikům, že počet a hustota obyv. hrají důležitou roli v osudech a ve vývoji národů. Ze sociologů upozorňoval na to, že uvedené faktory mohou urychlit nebo zpomalit spol. vývoj, již A. Comte. Vlastním tvůrcem demogr. teorie byl T. R. Malthus (viz malthuziánství). Jeho teorie měla na představitele š.d. největší vliv. Někteří z nich se snažili vytvořit obecnou teorii, vysvětlující spol. vývoj uvedenými faktory, jiní hledali pouze závislosti mezi těmito faktory a určitými stránkami života společnosti (ekonomikou, politikou, státním systémem, morálkou, úmrtností, migracemi, válkami apod.). Jedním z prvních představitelů š.d. byl M. M. Kovalevskij, který se pokusil zjistit korelace mezi hustotou obyv. a ekon. životem. První otázkou, kterou si podle něho má položit sociolog studující základy určitého hosp. zřízení, je otázka hustoty obyv., a to proto, že její růst je hlavním faktorem ekon. vývoje i vývoje jiných oblastí, jež jsou s ekonomikou spjaty. Kovalevskij měl na mysli hlavně výrobní techniky, druhy vlastnictví, spol. dělbu práce, soc. diferenciaci, vývoj měst apod. Za nejvýzn. reprezentanta š.d. je považován A. Coste. Spol. fakty podle něho procházejí pěti vývojovými stadii, která vedou od čistě zvířecího života přes neustálou diferenciaci a součinnost, doprovázenou zvětšováním nerovností, k soudobé společnosti. Faktorem, který způsobuje tento vývoj, je podle Costa růst počtu a hustoty obyv. Lidské společnosti se vyvíjejí proto, že roste jejich početnost a rostoucí hustota obyv. vede k intenzifikaci vzájemného působení, což má za následek větší výměnu zkušeností, jejich rychlejší hromadění a lepší předávání dalším generacím. Státy vznikly podle Costa v důsledku výbojů a války jsou vyvolávány růstem počtu a hustoty obyv., protože tyto skutečnosti nutí k hledání nových zdrojů existenčních prostředků. Coste se pokusil vytvořit i novou metodu, kterou označil názvem sociometrika a která měla zachytit všechny tyto procesy v kvalitativních ukazatelích. Další představitelé š.d. hledali souvislosti mezi demogr. faktory a rozvojem výroby, techniky, mezi formami vlastnictví, ekon. cykly, formami manželství a rodiny, vývojem jazyka, náboženství apod. Teorie š.d. obsahovaly určité racionální jádro. Počet a hustota obyv. hrály v dějinách a dodnes hrají ve spol. životě význ. úlohu. (Viz též demografie, zákony populační, teorie populační.)
demographic school école démographique demographische schule scuola demografica
Literatura: Sorokin, P. A.: (1928) Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936; Szczepański, J.: Sociológia. Vývin problematiky a metód. Bratislava 1967.