Butter Oskar
Butter Oskar
v Rohozci (okr. Brno–venkov)
v Osvětimi (Polsko)
Pocházel z rodiny židovského rabína, avšak během vysokoškolských studií pod vlivem T. G. Masaryka konvertoval k evangelickému křesťanství. Po absolutoriu gymnázia v Mladé Boleslavi studoval bohemistiku a romanistiku na filosofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity (viz Karlova univerzita v Praze) (absolv. 1908, PhDr. 1917), v roce 1908 odjel na soukromý studijní pobyt do Paříže a následně působil jako středoškolský profesor (Hradec Králové, Nový Bydžov, Nová Paka, Louny). Během první světové války se zapojil do protirakouské odbojové činnosti (člen Maffie od podzimu 1914). V roce 1919 byl členem československé delegace na versailleské mírové konferenci, 1920 nastoupil na ministerstvo zahraničních věcí (1930–36 generální konzul v Paříži, 1936–38 zástupce přednosty zpravodajské sekce). V listopadu 1939 byl zatčen a po šesti měsících samovazby v Berlíně byl internován v koncentračních táborech Buchenwald a Osvětim, kde zemřel.
Butterovým odborným zájmem bylo sociální fungování (v dobové terminologii „sociologie“) novin v nedávné minulosti (česká žurnalistika 19. století) i v současnosti; z tohoto důvodu s Věnceslavem Švihovským založil a vedl revui Duch novin (1928–31), v níž publikoval řadu drobnějších populárně pojatých článků. Nejvýznamnějším Butterovým příspěvkem k odborné sociologii novin a masové komunikace vůbec se stal souborný úvod do „vědy o novinách“ vycházející z dosavadní zahraniční literatury a bláhovské sociologie (Sociologická revue, 1932; s Bláhou se přitom seznámil již během svého pařížského pobytu a pomáhal mu s definitivní úpravou jeho disertace). Soudil, že noviny musí být analyzovány prostřednictvím sociologických a psychologických metod, „zvláště psychologie davové, v nejhlubších souvislostech a nejspletitějších vztazích,“ přičemž kladl důraz na jejich funkce. Z hlediska recipienta zdůrazňoval dualitu objektivního (informačního) a subjektivního („vůdčího“) působení a z hlediska celospolečenského různé aspekty jejich působení politického, hospodářsko-sociálního a kulturního. Butterovy další, konkrétnější texty sestávaly z esejistických zamyšlení nad formativním vlivem masmédií na veřejné mínění, jednak v období hospodářské krize a zejména v pravých i levých diktaturách a autoritativních režimech 30. let. Stejnou intenci sledoval ve francouzsky psané monografii Tisk a mezinárodní politické vztahy (1934; šlo o rozšířenou brožuru Noviny a zahraniční politika, původně vydanou v roce 1929), což se mu nakonec stalo neméně osudným než jeho židovský původ a vedlo k jeho již zmiňovanému uvěznění.
Butter byl především zprostředkovatelem přístupů a výsledků rodících se zahraničních mediálních studií pro české prostředí, které sám domýšlel na základě podnětů ze své profesní kariéry. Skutečnou českou sociologii novin však nevytvořil.
Knihy: La République Tchécoslovaque (L’Effort de la Tchécoslovaque, Prague 1920; spoluautor B. Ruml, několik dalších jazykových mutací); Noviny a zahraniční politika (Duch novin, Praha 1929); La Presse et les relations politiques internationales (R. Sirey, Paris 1934).
Studie: Úkoly a cíle vědeckého bádání o novinách (Sociologická revue 1932); Veřejné mínění a tisk za světové krise (Sociologická revue 1933); Negace svobody tisku v diktaturách (Sociologická revue 1934); Propaganda (Sociologická revue 1937); Sociologie novin ve vědeckém díle In. A. Bláhy (Sociologická revue 1939; pseudonym „O. B.“).
Příspěvky ve sbornících: Masaryk a umění (Vůdce generací. Čin, Praha 1932).
Překlad: E. F. Read: Mezinárodní právo a mezinárodní vztahy (Orbis, Praha 1926).
Literatura: Dr. Oskar Butter (Sociologická revue 12, 1946, 2–3: 5–6).