Geist Bohumil

Geist Bohumil

v Borše (Slovensko)
v Praze

Geist Bohumil 01.jpg

Středoškolská studia absolvoval v Ružomberoku, Telči a Třebíči, v letech 1946–50 studoval filosofii a sociologii na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (PhDr. 1950). Následně v letech 1953–60 působil jako lektor pro instrumentální tvorbu v Poradně lidové umělecké tvořivosti a v letech 1960–68 byl knihovníkem pražské konzervatoře, kde rovněž vyučoval. V období 1968–87 byl vědeckým pracovníkem a vedoucím Katedry kádrové a personální práce, sociologie a psychologie Ústředního dopravního institutu v Praze. V období komunistické vlády udržoval styky se svým někdejším učitelem Josefem Králem a snad se i formálně stal členem (neveřejné) Společnosti pro sociální bádání (zanikla 1980). Na podzim 1989 spolu s Milanem Glyknerem a Helenou Janišovou společnost obnovil (formálně 1990) a byl zvolen jejím předsedou, Geist přitom byl prakticky jediným dlouhodobě aktivním jejím členem; v roce 2003 společnost fakticky zanikla. Třebaže se Společnost pro sociální bádání v 90. letech pokoušela etablovat jako vědecká instituce, nedostatečné lidské zdroje a jistá naivita jejích představitelů vedly k tomu, že její význam zůstal marginální. Společnost, fakticky tvořená jenom svým předsedou, zpracovala jediný výzkum a několik odborných expertíz a její hlavní význam spočíval v pořádání populárních přednášek o sociologii a psychologii.

Geistovo sociologické dílo je marginální. V období vlády komunistického režimu zpracoval několik podkladových a výukových materiálů z podnikové sociologie a psychologie, soukromě se přitom věnoval sepisování větších děl kompilační povahy, k jejichž vydání došlo po roce 1989. Nejvýznamnější je obsáhlý, avšak nepůvodní a obsahově problematický Sociologický slovník (1992), jehož vydání bylo kvůli velkému množství věcných chyb akademickou obcí kritizováno. Geist se nadále věnoval populárním výkladům z oblasti sociologie a psychologie, které měly v odborné obci nulovou odezvu. Cennější jsou jeho starší práce z hudební teorie a historie.

Knihy: Psychologický slovník (Nadas, Praha 1970; 2. vyd. 2000); Sociologický slovník (Victoria Publishing, Praha 1992); Autogenní trénink duševních sil: Vzdorujeme stresu! (Road, Praha 1992; 2. vyd. 1998, 3. vyd. 2004); Periodika s tématikou sociologie a souvisejících vědních disciplín (Společnost pro sociální bádání 1992; 2. vyd. 1993, 3. vyd. 1997; spoluautorka M. Králová).

Mimo sociologii: Co nevíte o jazzu (Panton, Praha 1966); Původ hudby (Supraphon, Praha 1970); Soupis cizojazyčných hudebních periodik (H & H, Jinočany 1992; spoluautorka M. Svobodová); Akustika: Jevy a souvislosti v hudební teorii a praxi (Muzikus, Praha 1995).

Literatura: Zdeněk R. Nešpor: Znovuzaložení Společnosti pro sociální bádání v 90. letech 20. století (Lidé města 10, 2008, 1: 37–69).

Zdeněk R. Nešpor


Bohumil Geist je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.