Přátelství
přátelství – reciproký vztah spojující dvě anebo více osob na základě vzájemných sympatií, které nemají sexuální charakter. I když je pouto p. svou povahou vysoce neformální, tvořilo v minulosti často součást institucionalizovaných svazků. Etos p. byl pěstován např. ve spolcích mladých bojovníků v rámci kmenové společnosti, v řadě kultovních společností, mezi členy gild i v dalších pospolitostech. Ve všech případech je jádrem přátelských svazků povinnost poskytování vzájemné pomoci mezi navzájem rovnými členy svazku. Podmínka rovnosti odlišuje vztahy p. např. od vztahů klientských, i když v korespondenci patronů adresované klientům bývá formálně klientský vztah často klasifikován jako p. (viz též klientelismus). Jakkoliv vyrůstá p. z předpokladu poskytování vzájemné pomoci, při vysvětlení jeho povahy nevystačíme s přímočarostí teorie sociální směny. Kalkulace zisků a výdajů odporuje etosu p., které je nemyslitelné bez jisté míry nezištnosti a tolerance při bilancování nákladů a ztrát. Soc. nejpodstatnějším rysem p. zůstává podmínka rovnosti partnerů. Díky jí má p. silný demokr. náboj. Neformální charakter p. bývá naopak zdrojem napětí a konfliktů, rozvíjejí-li se vztahy p. v prostředí formálních organizací ustavených na principech nadřízenosti a podřízenosti. P. zde může působit jako nástroj k uplatňování nelegitimních praktik. Vcelku obsahují vztahy p. řadu pospolitostních rysů, které kladou tento vztah do opozice vůči čistě instrumentálním a neosobním vztahům, na nichž je založena nezanedbatelná část moderní společnosti a jejích institucí. Z této perspektivy se p. jeví jako volnočasová kompenzace tlaků vyvolávaných reprodukčními imperativy soc. světa.
friendship amitié Freundschaft amicizia
Literatura: Black, A.: Guilds and Civil Society in European Political Thought. London 1984.