Relativismus etický

relativismus etický – (z lat. relativus, od relatio = vracení, opakování, vztah; z řec. éthikos = mravní) – též relativismus morální – teor. i praktické stanovisko, které z relativního charakteru morálních norem vyvozuje konsekvence, jež ve svém souhrnu znamenají rezignaci na možnost nalezení trvalejších všelidských elementů v morálce nebo na možnost jakékoli univerzalizace morálních požadavků. R.e. chápe morální normy jako prosté principy úmluvy, popírá možnost vytvořit vědeckou etiku, možnost obecné závaznosti principů mravního jednání, volbu primárních priorit považuje za ryze individ. záležitost. Krajní teor. formou je etický nihilismus, který popírá existenci samostatné sféry hodnot a specifického normově orientovaného jednání; jeho krajní praktickou podobou je ospravedlňování amorality, pasivity a skepse. Ve starořec. filozofii se r.e. projevil v učení skeptiků, ve 20. st. doprovází zejm. neopozitivismus, pragmatismus a některé typy existencialismu. Je však třeba vidět, že základem jednotlivých variant r.e. je oprávněný metodol. postulát, sledující některou ze stránek relativního charakteru morálky. Z tohoto důvodu bývá jako r.e. kritizována také m.-l. etika, která považuje morálku jako spol. jev za relativní v hist. s-gickém a kult. smyslu. Její zkoumání akcentovalo zejm. podmíněnost mravních jevů a u některých autorů se blíží deterministickému postoji, přičemž teor. zájem o problematiku univerzalizovatelnosti je minimální. Jako metodol. postulát je r.e. nutný zejm. pro poznání a pochopení již existujících minulých nebo současných morálních systémů, proti jeho absolutizaci však hovoří mravní i etické usilování samo, které lze charakterizovat právě jako snahu o vymanění z relativismu mravních hodnot a směřování k univerzálně lidským, co nejobecnějším normám. V současné etice představuje kontrapozici r.e. v tomto smyslu etický univerzalismus. Podobnou intenci má také hledání tzv. elementárních morálních norem, obecných zásad zajišťujících chod společnosti jako takové, chránících takříkajíc „obecněspolečenské“ zájmy. V Polsku se jejich zkoumání stalo základem tzv. nezávislé etiky (etika niezaležna). K argumentům proti r.e. patří i „zlaté pravidlo jednání“.

ethical relativism relativisme étique ethischer Relativismus relativismo etico

Hana Havelková