Rozvodovost
rozvodovost – spol. a demogr. jev hromadného charakteru, odvozený od rozvodu jako demografické události. Sledování r. stejně jako sledování sňatečnosti má v demografii podpůrný význam pro studium porodnosti. R. je však sama o sobě význ. soc. jevem, indikujícím především stabilitu rodiny, ale i přeměny určitých tradičních vzorů chování, morálních kritérií, ekon. motivací apod. S růstem r. narůstají většinou soc. problémy společnosti spojené s výchovou dětí, ale i se zaměstnaností žen (samopečovatelek) apod. Na populační klima působí intenzita r. rozporně: rozvedené osoby ve fertilním období života přestávají plodit děti a ovlivňují tak negativně porodnost, ale rozvod také většinou stimuluje založení nového manželství a rození dětí vyšších pořadí. Sledování r. vychází z evidence rozvodů (viz evidence obyvatelstva), která ovšem vzhledem k variabilitě jejich zákonných úprav r. a vzhledem k tomu, že se suma rozvodů nikdy zcela nekryje se sumou rozvrácených, resp. dysfunkčních manželství, není zcela přesná a hist. a mezinár. srovnatelná. Nejjednodušším orientačním ukazatelem r. je „hrubá míra rozvodovosti“, což je podíl rozvodů na 1 000 obyv. středního stavu obvykle za 1 rok. Tzv. míra rozvodovosti manželství je vztahovaná nikoli k obyv., ale k počtu existujících manželství, event. k počtu vdaných žen. Oba ukazatele se též počítají podle věku mužů a žen (nejčastějšího, průměrného a mediálního). Kohortní analýza rozvodovosti studuje proces zániku manželství rozvodem na souboru sňatků uzavřených v určitém období (tzv. sňatkové kohorty) v závislosti na době trvání manželství. Uvažuje přitom i vliv dalších soc. faktorů, např. dětí, soc. a profesního postavení, průběhu ekon. aktivity (u žen), vazby na lokalitu bydliště apod. Při analýze r. se používají tabulky rozvodovosti, jejichž konstrukce je stejná jako konstrukce jednovýchodných tabulek sňatečnosti (viz tabulky života).
divorce rate taux de divortialité Scheidungsrate divorzialità
Literatura: viz demografie.