Illner Michal: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 7. 2021, 15:54

Illner Michal

19. května 1934 v Praze
11. července 2021 v Praze

Po maturitě na akademickém gymnáziu vystudoval právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze (absolv. 1956, JUDr. 1968), oboru se však věnoval jen krátce a v roce 1965 nastoupil jako vědecký aspirant do oddělení sociologické metodologie nově založeného Sociologického ústavu ČSAV. V letech 1969–70 stážoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V metodologickém oddělení působil i v letech 1970–90 v rámci sloučeného Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. V letech 1993–2001 byl ředitelem Sociologického ústavu AV ČR a v této výzkumné instituci působil i nadále v oddělení pro lokální a regionální studia. Jako pedagog externě přednášel na fakultě sociálních věd a přírodovědecké fakultě UK. Jeho manželkou byla fyzioložka a biochemička Helena Illnerová (* 1937), předsedkyně Akademie věd ČR v letech 2001–05.

Na počátku své sociologické kariéry se Illner zabýval sociologickou metodologií, využitím statistiky a zejména problematikou sociálních ukazatelů. Nejdůležitějším příspěvkem z této oblasti je kniha Sociální ukazatele (1980), kterou napsal společně s Miroslavem Foretemm. Jde o zásadní práci, která se snažila kriticky postihnout charakter, typy, význam a možnosti využití sociálních ukazatelů získávaných prostřednictvím censů a mikrocensů, statistiky rodinných účtů, různých typů resortních statistik a empirických sociologických výzkumů pro skutečné poznání společnosti, její řízení a plánování. Autoři si přitom byli vědomi nejrůznějších omezení indikátorů, zvláštní pozornost věnovali jejich aplikaci v oblasti výzkumu sociální diferenciace a životního stylu. I když museli učinit zadost marxistické ideologii, dílo má v mnoha ohledech nadčasový charakter a představuje kvalitní zhodnocení dané problematiky. Vedle toho se Illner dlouhodobě věnoval tematice sociálního plánování, později rovněž některým aspektům sociální ekologie. Empirické a technicistní zaměření jeho analýz mu přitom umožnilo relativní nezávislost na dobových politických hlediscích, druhou stranou téže mince však byla skutečnost, že se mu nepodařilo vytvořit žádné významné samostatné dílo.

Illnerův odborný zájem se postupně přesouval k aplikované sociální analýze měst a územních celků a k sociálně prostorové problematice (často ve spolupráci s Bohumilem Jungmannem). Po roce 1989 se začal věnovat také otázkám postkomunistické transformace a pokračoval ve studiu regionálního rozvoje a lokální politiky v České republice. V rámci obnoveného Sociologického ústavu AV ČR založil a dlouhodobě vedl výzkumný tým, resp. oddělení zaměřené na studium těchto otázek, jehož vedení po Illnerovi převzal Tomáš Kostelecký. Illner přispěl do řady mezinárodních srovnávacích publikací, ani v tomto období však již nevytvořil výraznější vlastní dílo monografické povahy.

Knihy: Sociální ukazatele: Metodologie, zdroje, využití (Svoboda, Praha 1980; spoluautor M. Foret); Výzkum názorů a postojů obyvatel ve vybraných obcích okresu Trutnov (Česká vědeckotechnická společnost, Pardubice 1977; spoluautor M. Foret); The Territorial Dimension of Public Administration Reforms in East Central Europe (Sociologický ústav AV ČR, Praha 1997); Autonomie a spolupráce: Důsledky ustavení obecního zřízení v roce 1990 (Praha 2006; spoluautoři Z. Vajdová a D. Čermák).

Studie: K uplatnení územního hlediska v plánování sociálního rozvoje (Analýza 1976); Contemporary Research Trends and the Application of Social Indicators in Czechoslovakia (Polish Sociological Bulletin 1977); On Functional Types of Indicators in Social Planning (Social Indicators Research 1984); K sociologickým otázkám místní správy (Sociologický časopis 1992); Continuity and Discontinuity: Political Change in a Czech Village after 1989 (Czechoslovak Sociological Review 1992); Regional Aspect of Post-Communist Transformation in the Czech Republic (Czech Sociological Review 1994; spoluautor A. Andrle); Post-Communist Transformation Revisited (Czech Sociological Review 1996); Territorial Decentralization – a Stumbling Block of Democratic Reforms in East-Central Europe? (Polish Sociological Review 1997); The Changing Quality of Life in a Post-Communist Country: The Case of Czech Republic (Social Indicators Research 1998); Jak fungují kraje – příspěvek k hodnocení výkonu krajských vlád (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 2007; spoluautoři T. Kostelecký a V. Patočková).

Sborníky: Central Europe in Transition: Towards EU Membership (Warsaw 1991; spolueditoři G. Gorzelak, E. Ehrlich a L. Falťan); Changing Territorial Administration in Czechoslovakia (Amsterdam 1992; spolueditoři P. Dostál, J. Kára a M. Barlow); Local Democracy and the Processes of Transformation in East-Central Europe (Boulder 1996; spolueditoři H. Baldersheim, A. Offerdal, L. Rose a P. Swianiewicz); Human Development Report: Czech Republic (Praha 1997); Local Democracy in Post-Communist Europe (Leske & Budrich, Opladen 2003; spolueditoři H. Baldersheim a H. Wollmann); Czech Republic - Transformations after 1989 and Betone: Scenario of Change until the Year 2005 (Praha 2006).

Literatura: A Research Colloquium in Honour of JUDr. Michal Illner on the Occasion of His 70th Birthday (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 40, 2004, 3: 395); Harald Baldersheim: Kolega Michal Illner (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 40, 2004, 4: 524–526); Tomáš Kostelecký: JUDr. Michal Illner se dožívá sedmdesáti pěti let (Demografie 51, 2009, 2: 138–139); Jiří Musil: Zanedbávané téma – přátelství v soudobých společnostech: Esej na počest JUDr. Michala Illnera (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 40, 2004, 4: 519–523); Jiří Musil: 75 let Michala Illnera – soustředěnost a loajalita (Sociologický časopis/Czech Sociological Review 45, 2009, 5: 1073–1075); Alena Vodáková: Osudy sociologů (Sociologické aktuality 5, 1994, 5: 22–23);

Anna Kopecká
Zdeněk R. Nešpor

Michal Illner se podílel na některých heslech této encyklopedie.
Michal Illner je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.

@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 <span class="PERSON_BORN"><time datetime="1934-05-19">19. května 1934</time> v Praze</span>
+<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2021-07-11">11. července 2021</time> v Praze</span>
 <div id="photo">[[Soubor:Illner_Michal_01.jpg|400px]]</div>
-Po maturitě na akademickém gymnáziu vystudoval právnickou fakultu [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]] (absolv. 1956, JUDr. 1968), oboru se však věnoval jen krátce a v roce 1965 nastoupil jako vědecký aspirant do oddělení sociologické metodologie nově založeného [[Sociologický ústav ČSAV|Sociologického ústavu ČSAV]]. V letech 1969–70 stážoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V metodologickém oddělení působil i v letech 1970–90 v rámci sloučeného [[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV]]. V letech 1993–2001 byl ředitelem [[Sociologický ústav AV ČR|Sociologického ústavu AV ČR]] a v této výzkumné instituci působí dodnes v oddělení pro lokální a regionální studia. Jako pedagog externě přednáší na fakultě sociálních věd a přírodovědecké fakultě UK. Jeho manželkou je fyzioložka a biochemička Helena Illnerová (* 1937), předsedkyně Akademie věd ČR v letech 2001–05.
+Po maturitě na akademickém gymnáziu vystudoval právnickou fakultu [[Karlova univerzita v Praze|Karlovy univerzity v Praze]] (absolv. 1956, JUDr. 1968), oboru se však věnoval jen krátce a v roce 1965 nastoupil jako vědecký aspirant do oddělení sociologické metodologie nově založeného [[Sociologický ústav ČSAV|Sociologického ústavu ČSAV]]. V letech 1969–70 stážoval na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V metodologickém oddělení působil i v letech 1970–90 v rámci sloučeného [[Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV|Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV]]. V letech 1993–2001 byl ředitelem [[Sociologický ústav AV ČR|Sociologického ústavu AV ČR]] a v této výzkumné instituci působil i nadále v oddělení pro lokální a regionální studia. Jako pedagog externě přednášel na fakultě sociálních věd a přírodovědecké fakultě UK. Jeho manželkou byla fyzioložka a biochemička Helena Illnerová (* 1937), předsedkyně Akademie věd ČR v letech 2001–05.
 Na počátku své sociologické kariéry se Illner zabýval sociologickou metodologií, využitím statistiky a zejména problematikou sociálních ukazatelů. Nejdůležitějším příspěvkem z této oblasti je kniha ''Sociální ukazatele'' (1980), kterou napsal společně s Miroslavem [[Foret Miroslav|Foretem]]m. Jde o zásadní práci, která se snažila kriticky postihnout charakter, typy, význam a možnosti využití sociálních ukazatelů získávaných prostřednictvím censů a mikrocensů, statistiky rodinných účtů, různých typů resortních statistik a empirických sociologických výzkumů pro skutečné poznání společnosti, její řízení a plánování. Autoři si přitom byli vědomi nejrůznějších omezení indikátorů, zvláštní pozornost věnovali jejich aplikaci v oblasti výzkumu sociální diferenciace a životního stylu. I když museli učinit zadost marxistické ideologii, dílo má v mnoha ohledech nadčasový charakter a představuje kvalitní zhodnocení dané problematiky. Vedle toho se Illner dlouhodobě věnoval tematice sociálního plánování, později rovněž některým aspektům sociální ekologie. Empirické a technicistní zaměření jeho analýz mu přitom umožnilo relativní nezávislost na dobových politických hlediscích, druhou stranou téže mince však byla skutečnost, že se mu nepodařilo vytvořit žádné významné samostatné dílo.