Reforma pozemková

reforma pozemková – úprava rozdělení pozemkového vlastnictví nebo užívání půdy. U změny vlastnictví půdy se jedná zpravidla o akty mocenské, prováděné státními orgány v rámci agrární politiky. Smysl r.p. je hosp., polit. a soc. Z hosp. hlediska je zpravidla jejím cílem dokonalejší uplatnění výr. faktorů, ale může jít též o podporu rozvoje hospodářství, zvyšení daňového příjmu státu. V historii mělo rozdělení půdy drobným vlastníkům výrazný soc. aspekt, nebylo původně spojeno s r.p., ale se zrušením robotní povinnosti (viz poddanství). Přinášelo rolníkům značnou úlevu i větší osobní svobodu, ale také vzestup životní úrovně. Drobná a střední hospodářství, která byla výsledkem dělení půdy a později r.p., měla ovšem tendenci sdružovat se v zájmu obrany před silným kapitálem obchodním, finančním a průmyslovým, což přispělo později k rozvoji družstevnictví. V někdejších koloniích r.p. likvidovaly nebo omezily hosp. a polit. moc kolonizátorů. S požadavkem r.p. vstupovala buržoazie do zápasu s feudály, čímž získala podporu tehdy ještě značně početného vesnického obyv. Řada zemí včetně bývalého Československa prostřednictvím r.p. zbavovala majetku šlechtu. V historii ale existovaly různé typy r.p. V době, kdy na území kontinentální Evropy byla silná tendence dělit panství a půdu předávat do nájmu rolníkům, bylo v Anglii uzákoněno tzv. hrazení polí, na jehož základě byli z půdy vyháněni pachtýři i rolníci a půda byla koncentrována do velkých celků. V Německu a Rakousku byly ovšem už v polovině 18. st. známy výsledky experimentů některých panství, která předala poddaným půdu do nájmu. Tyto výsledky byly jedním z přesvědčivých pramenů pro projekt F. A. Raaba, podle něhož byla v čes. zemích a v některých částech Rakouska provedena tzv. raabizace, která byla na čes. území první r.p. Podstatou Raabovy soustavy, zaváděné od r. 1775, bylo rozdělení velkostatků na malé statky selské. Toto opatření mělo odstranit přetěžování poddaných robotami, zvýšit lidnatost a umožnit lepší plnění povinností vůči státu (placení kontribucí, vojenská služba). Roboty měly být nahrazeny placením peněžitých nebo naturálních dávek. Uvádí se, že Raabova soustava byla v Čechách zavedena na 105 panstvích nadačních, klášterních, městských a výjimečně i na několika statcích soukromých vrchností. Význ. roli sehrála v demokratizaci držby půdy Velká fr. revoluce, díky níž mnohou šlechtickou půdu získali rolníci, a pak Code Napoleon, který stanovil dělení půdy in natura. Vliv těchto aktů působil v celé Evropě. Důležitou roli v uskutečnění pozdějších r.p. sehrála revoluce z r. 1848 a agrární krize z poslední čtvrtiny 19. st.

Po 1. svět. válce provedlo 13 evrop. států r.p., na jejímž základě podléhalo záboru a rozdělení téměř 25 mil. ha půdy. V Československu postihovala r.p. 4 085 tis. ha, což byla 1/3 veškeré půdy republiky. Později slovenský stát přijal zákon o r.p., která měla zahrnovat 1 619 tis. ha půdy, nebyla ale provedena a přidělen byl jen židovský majetek. Také po 2. svět. válce pokračovaly četné evrop. státy v r.p. V Českoslovenku byla v r. 1945 zkonfiskována půda Němců, zrádců a kolaborantů. Zčásti tu došlo k přerozdělení, zčásti ke změně vlastníků. Social. hnutí ve svých počátcích žádalo nacionalizaci půdy, která měla mimo jiné zabránit tomu, aby byla špatně obdělávána nebo zůstávala ležet ladem (i ruští bolševici původně trvali na nacionalizaci půdy a jejím přidělení menším rolníkům a bezzemkům). Dekretem o půdě byla tato idea provedena, později však vyústila naopak do násilné kolektivizace zemědělství, která po 2. svět. válce proběhla také v zemích střední a vých. Evropy i v některých asijských a afr. státech. Zákonem o revizi první pozemkové reformy z r. 1947 měla být dokončena r.p. z předmnichovské republiky. Na základě Zákona o druhé pozemkové reformě z r. 1948 byla konfiskována půda velkostatků, resp. statků větších než 50 ha. Oba tyto poslední akty převáděly půdu jen v nepatrné míře do rukou rolníků; jejími uživateli se staly státní statky a vznikající JZD. V hosp. rozvinutých státech přešlo v 2. polovině 20. st. mnoho malých a středních usedlostí hromadně do vlastnictví nebo nájmu velkých závodů. V rámci zemědělské komise EHS, později ES, se od konce 80. l. uvažuje o zmenšení objemu obhospodařované půdy o 1/3 v důsledku zemědělských přebytků a ekologické devastace. Vydělená půda by se zalesnila (např. v Anglii), využívala by se k rekreaci a alternativnímu zemědělství. Na počátku 90. l. dochází v čes. a dalších zemích bývalého „východního bloku“ k reformním změnám vlastnictví půdy v rámci majetkových restitucí a privatizace majetku, o r.p. se však v této souvislosti nehovoří.

land reform réforme agraire Bodenrenform riforma agraria

Literatura: Brdík, V.: Hospodářské a sociologické základy pozemkové reformy v ČSR. Praha 1919, 1922; Černý, V.: Pozemková reforma v XVIII. století. Praha 1928; Gide, Ch.: Zásady národního hospodářství. Praha 1922; Voženílek, J.: Pozemková reforma v Československé republice. Praha 1924.

Antonín Václavů