Restaurace

restaurace – (z lat. restaurare = obnoviti) – v polit. a hist. smyslu vyjadřuje toto slovo obnovení revolucí svrženého spol. zřízení, a to většinou poraženými polit. silami. Jako typické příklady jsou uváděny r. Stuartovců v Anglii v l. 1660–1688 a Bourbonů ve Francii v l. 1815–1830. V obou případech jde sice o nastolení monarchické formy vlády, která existovala v době minulé, avšak proběhlé ekon., spol. a kult. změny již nedovolovaly úplný návrat do předrevol. poměrů. Dějinný vývoj potvrzuje, že úplná r. svrženého spol. zřízení je zejm. po delší době neuskutečnitelná, bez ohledu na to, že síly kontrarevoluce za tento cíl urputně a bezohledně bojují. Obnovení předrevol. spol. zřízení mělo většinou dočasný charakter, trvalo jen do doby, než byl nalezen nový polit. mechanismus (forma vlády) odpovídající již provedeným ekon. a soc. změnám a zároveň eliminující extrémy revol. vlády (v Anglii se novým polit. zřízením stala konstituční monarchie, ve Francii nakonec republika). V nejnovějších dějinách už se pojem r. téměř neužívá. Uvedený mechanismus je svázán s předpokladem revoluce určitého typu a následných progresivních spol. změn. V tomto duchu byl pojem r. aplikován ještě marxisty, kteří hovořili o nemožnosti „restaurace kapitalismu“. Ve zcela obecném smyslu lze r. chápat jako princip obnovy nějakého prvku či celku myšlení, jednání, organizace, polit. principu apod., přičemž tato obnova může mít různou dobu trvání v závislosti na tom, jak dokáže „staré“ koexistovat s „novým“. V tomto pojetí se termín r. blíží nespecifikovaným pojmům revitalizace, resp. rekonstrukce, příp. čes. obnovení, návrat, což jsou etymologické kořeny slova r..

restoration restauration Restauration, Wiederherstellung restaurazione

Jaroslav Bubeník