Sociologie teoretická

sociologie teoretická – (z řec. theóriá = podívaná) – označení vztahující se buď na část s-gické badatelské práce používající metody dedukce, resp. na tzv. teoretický výzkum, nebo na typ s-gie, která programově neprovádí empir. výzkum, ale věnuje se tvorbě a rozvíjení sociologické teorie. V druhém případě bývají předmětem zkoumání s.t. globální spol. procesy, zcela obecné spol. jevy a „velké společenské problémy“. Z hlediska hist. převažovala s.t. zejm. v první etapě vývoje s-gie na konci 19. st. a na začátku 20. st. (A. Comte, H. Spencer, M. Weber, F. Tönies a další). V období po 2. svět. válce se rozvíjela s.t. jako reakce na jednostrannosti tzv. empiricismu. Opět začala aspirovat na vytvoření „velkých teorií“, postihujících obecné základy a souvislosti spol. života. Typickým představitelem s.t. této doby je T. Parsons se svou strukturálně funkcionální teorií spol. systému; podobnou cestou šli P. A. Sorokin, R. K. Merton a další. Hranice mezi s.t. a empirickou sociologií je ovšem relativní. Projevuje se hlavně v souvislosti s odbornou erudicí a orientací sociologů. V závislosti na povaze tématu komunikuje s.t. úzce s filozofií, politologií, historií, příp. s teor. komponentami dalších spol. věd. Pro čes. s.t. v období mezi dvěma válkami byla typická vazba na politologii, pro 70. a 80. l. vazba na marx. filozofii, jejíž intenzita vedla k potlačení tvorby s-gických teor. koncepcí vůbec.

theoretical sociology sociologie théorique theoretische Soziologie sociologia teorica

František Zich