Superorganismus: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kroeber, A. L.'': Anthropology: Culture Patterns and Processes. New York 1963; ''Kroeber, A. L.'': The Nature of Culture. Chicago 1952. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kroeber, A. L.'': Anthropology: Culture Patterns and Processes. New York 1963; ''Kroeber, A. L.'': The Nature of Culture. Chicago 1952. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/kultura, civilizace]] | [[Kategorie:Terminologie/kultura, civilizace]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
superorganismus – (z lat. super = nahoře, nad; něm. Organ z lat. organum = nástroj) – termín, který označuje samostatnou kvalitu a nejvyšší jevovou vrstvu skutečnosti ztotožněnou s kulturou poprvé ho použil A. L. Kroeber r. 1917. Podle něho je třeba studovat svět jako posloupnost anorganické, organické, soc. a kult. vrstvy skutečnosti. Kulturu nelze vysvětlit pomocí poznatků o nižších vrstvách reality. Ty tvoří jen rámec, v němž působí vlastní pravidla kult. strukturace a dynamiky. Kulturu tvoří jazyk, znalosti, hodnoty, zvyky, umění, technologie, ideály, pravidla jednání, všechny schopnosti a dovednosti osvojené člověkem, vše, co je nereflexívní a neinstiktivní v lidské činnosti, i produkty lidských činností. Kultura jako s. je strukturována do kulturních vzorů různého řádu a různé úrovně a je třeba studovat ji tak, jako by jednotliví lidé na ní neměli žádný podíl. Kultura v tomto pojetí je sociálním faktem v duchu É. Durkheima, je vůči jednotlivci vnější entitou, působící na něj drtivou silou.
superorganism super-organisme Superorgamismus superorganismo
Literatura: Kroeber, A. L.: Anthropology: Culture Patterns and Processes. New York 1963; Kroeber, A. L.: The Nature of Culture. Chicago 1952.