Referendum: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">referendum</span> – (z lat. referendus = věc, o níž se má podat zpráva; od referre = vést, odpovědět, citovat) – forma přímé demokracie, při níž občané (oprávnění voliči) rozhodují bezprostředně v lidovém hlasování o státně polit. otázkách a změnách zákonů. Zárodky jsou známy již z antiky – apellá ve Spartě, ekklésiá v Athénách nebo [[ostrakismus]]. ''R.'' se používalo v napoleonském období ve Francii, kde měli oprávnění voliči možnost tímto způsobem souhlasit nebo nesouhlasit se zákony. Do dnes běžné podoby se ''r.'' vyvinulo na přelomu 19. a 20. st. V některých státech je určitá forma ''r.'' zakotvena v ústavě, např. ve Francii, Švýcarsku, Rusku a Bulharsku. V USA neexistuje celonár. ''r.'', v jednotlivých státech, okresech (counties), městech a obcích je však zákonem umožněno. V Sev Dakotě bylo rozhodování voličů prostřednictvím ''r.'' uzákoněno už v r. 1898, dalších 20 států USA postupně následovalo. V r. 1912 rozhodl nejvyšší soud USA (v procesu ''Pacific Telephone and Telegraph Company proti státu Oregon''), že ''r.'' jsou ústavně platná. V posledních letech byla ''r.'' použita např. ve Španělsku, Chile, Itálii, Polsku, Maďarsku a Švýcarsku, v USA např. v Kalifornii. O konání ''r.'' zpravidla rozhodují nejvyšší státní orgány, což poněkud omezuje demokratičnost této formy. Jen v některých zemích (např. ve Švýcarsku a v některých státech USA) zaručují zákony konání ''r.'' z iniciativy určité části obyv., obvykle na základě petice podepsané 10–15 % oprávněných voličů. Soudí se, že zavedení ''r.'' zmenšuje možnosti arbitrárních a pro veřejnost nepřijatelných rozhodnutí [[parlament|parlamentu]]. Ze s-gického hlediska je ''r.'' jednoduchým [[šetření dotazníkové|dotazníkovým šetřením]], při němž není použit žádný výběrový postup, neboť se týká celé populace (resp. oprávněných voličů). Bývá postaveno na jediné vysoce standardizované uzavřené otázce, většinou s modelem odpovědí „ano–ne“. Otázky pro ''r.'' nemají přesahovat 100 slov, většinou jsou mnohem kratší. Formou lidového hlasování podobnou ''r.'' je [[plebiscit]]. (Viz též [[demokracie participační]].)
+
<span id="entry">referendum</span> – (z lat. referendus = věc, o níž se má podat zpráva; od referre = vést, odpovědět, citovat) – forma přímé demokracie, při níž občané (oprávnění voliči) rozhodují bezprostředně v lidovém hlasování o státně polit. otázkách a změnách zákonů. Zárodky jsou známy již z antiky – apellá ve Spartě, ekklésiá v Athénách nebo [[ostrakismus]]. ''R.'' se používalo v napoleonském období ve Francii, kde měli oprávnění voliči možnost tímto způsobem souhlasit nebo nesouhlasit se zákony. Do dnes běžné podoby se ''r.'' vyvinulo na přelomu 19. a 20. st. V některých státech je určitá forma ''r.'' zakotvena v ústavě, např. ve Francii, Švýcarsku, Rusku a Bulharsku. V USA neexistuje celonár. ''r.'', v jednotlivých státech, okresech (counties), městech a obcích je však zákonem umožněno. V Sev. Dakotě bylo rozhodování voličů prostřednictvím ''r.'' uzákoněno už v r. 1898, dalších 20 států USA postupně následovalo. V r. 1912 rozhodl nejvyšší soud USA (v procesu ''Pacific Telephone and Telegraph Company proti státu Oregon''), že ''r.'' jsou ústavně platná. V posledních letech byla ''r.'' použita např. ve Španělsku, Chile, Itálii, Polsku, Maďarsku a Švýcarsku, v USA např. v Kalifornii. O konání ''r.'' zpravidla rozhodují nejvyšší státní orgány, což poněkud omezuje demokratičnost této formy. Jen v některých zemích (např. ve Švýcarsku a v některých státech USA) zaručují zákony konání ''r.'' z iniciativy určité části obyv., obvykle na základě petice podepsané 10–15 % oprávněných voličů. Soudí se, že zavedení ''r.'' zmenšuje možnosti arbitrárních a pro veřejnost nepřijatelných rozhodnutí [[parlament|parlamentu]]. Ze s-gického hlediska je ''r.'' jednoduchým [[šetření dotazníkové|dotazníkovým šetřením]], při němž není použit žádný výběrový postup, neboť se týká celé populace (resp. oprávněných voličů). Bývá postaveno na jediné vysoce standardizované uzavřené otázce, většinou s modelem odpovědí „ano–ne“. Otázky pro ''r.'' nemají přesahovat 100 slov, většinou jsou mnohem kratší. Formou lidového hlasování podobnou ''r.'' je [[plebiscit]]. (Viz též [[demokracie participační]].)
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří|Jiří Nehněvajsa]]''<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří]]
 
[[Kategorie:Aut: Nehněvajsa Jiří]]
 
[[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
 
[[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]

Aktuální verze z 3. 3. 2018, 13:10

referendum – (z lat. referendus = věc, o níž se má podat zpráva; od referre = vést, odpovědět, citovat) – forma přímé demokracie, při níž občané (oprávnění voliči) rozhodují bezprostředně v lidovém hlasování o státně polit. otázkách a změnách zákonů. Zárodky jsou známy již z antiky – apellá ve Spartě, ekklésiá v Athénách nebo ostrakismus. R. se používalo v napoleonském období ve Francii, kde měli oprávnění voliči možnost tímto způsobem souhlasit nebo nesouhlasit se zákony. Do dnes běžné podoby se r. vyvinulo na přelomu 19. a 20. st. V některých státech je určitá forma r. zakotvena v ústavě, např. ve Francii, Švýcarsku, Rusku a Bulharsku. V USA neexistuje celonár. r., v jednotlivých státech, okresech (counties), městech a obcích je však zákonem umožněno. V Sev. Dakotě bylo rozhodování voličů prostřednictvím r. uzákoněno už v r. 1898, dalších 20 států USA postupně následovalo. V r. 1912 rozhodl nejvyšší soud USA (v procesu Pacific Telephone and Telegraph Company proti státu Oregon), že r. jsou ústavně platná. V posledních letech byla r. použita např. ve Španělsku, Chile, Itálii, Polsku, Maďarsku a Švýcarsku, v USA např. v Kalifornii. O konání r. zpravidla rozhodují nejvyšší státní orgány, což poněkud omezuje demokratičnost této formy. Jen v některých zemích (např. ve Švýcarsku a v některých státech USA) zaručují zákony konání r. z iniciativy určité části obyv., obvykle na základě petice podepsané 10–15 % oprávněných voličů. Soudí se, že zavedení r. zmenšuje možnosti arbitrárních a pro veřejnost nepřijatelných rozhodnutí parlamentu. Ze s-gického hlediska je r. jednoduchým dotazníkovým šetřením, při němž není použit žádný výběrový postup, neboť se týká celé populace (resp. oprávněných voličů). Bývá postaveno na jediné vysoce standardizované uzavřené otázce, většinou s modelem odpovědí „ano–ne“. Otázky pro r. nemají přesahovat 100 slov, většinou jsou mnohem kratší. Formou lidového hlasování podobnou r. je plebiscit. (Viz též demokracie participační.)

referendum référendum Referendum, Volksentscheid referendum

Jiří Nehněvajsa
Jan Herzmann