Sociologismus (MSgS)

sociologismus (MSgS). Tímto termínem se označují koncepce, které zdůrazňují závažnost sociologických přístupů při zkoumání všech jevů lidského světa; ve specifickém slova smyslu se označují jako sociologismus taková pojetí, která spatřují v sociologických přístupech a metodách jediný a přitom zcela dostatečný prostředek pro všestranné a vyčerpávající vysvětlení všech jevů jakkoli spjatých se společenským životem lidí. Mnohoznačnost termínu je možno ilustrovat např. tím, že P. Sorokin k sociologismu řadí tak odlišné sociologické koncepce, jako je Durkheimova sociologická škola, formální sociologie i marxismus.

Ve významu termínu je možno rozlišit dvě odlišné významové polohy, jež nelze zaměňovat:

1. Jako sociologismus se označují koncepce, které podtrhují specifičnost společenské skutečnosti a odmítají redukci společenské skutečnosti na jiné formy existence; přitom se zdůrazňuje, že všechny jevy lidského světa probíhají ve společenských podmínkách a přispívají k utváření společenského života a že proto konkrétní poznání jakéhokoli jevu lidského světa vyžaduje, abychom vzali v úvahu jeho společenské souvislosti; ve studiu těchto souvislostí jednotlivých jevů s celkem společenské skutečnosti se vidí specifikum sociologického přístupu.
2. Sociologismem v užším slova smyslu se míní taková pojetí, která chápou všechny specificky lidské procesy jako funkce sociálního systému, jako veličiny jednoznačně závislé na sociálním systému a z něho odvoditelné; sociální systém se přitom považuje (primárně nebo výlučně) za sociálně interakční systém; takto pojatý sociální systém se absolutizuje jako jediný vztahový systém, univerzálně platný pro výklad všech zkoumaných jevů. Jiné systémy, např. systém osobnosti, systém kultury atd., se v jejich specifičnosti neberou v úvahu a jevy s nimi spjaté se uvádějí do jednoznačné a jednostranné závislosti na sociálním systému. Sociologismus se nesprávně domnívá, že otázka sociálních zdrojů a funkcí určitých jevů, např. vědeckého poznání nebo umělecké tvorby, zcela vyčerpává problematiku jejich charakteru, jejich celého obsahu a smyslu; sociologismus proto zaměňuje tyto otázky s jinými otázkami, např. s otázkami pravdivosti poznání nebo s otázkami hodnoty umělecké tvorby. Sociologismus rovněž zastává názor, že je možno vysvětlit vztah osobnosti a sociálního systému jen jako vztah jednostranné závislosti a že je možno vysvětlit všechny zákonitosti působící v duševním životě osobnosti z interakčního systému, do něhož je osobnost začleněna.

V tomto pojetí, vymezeném ad 2., je sociologismus zcela jednoznačně antidialektickým redukcionismem, který opouští základnu vědecké sociologie. Předně nelze sociologický přístup k společenské skutečnosti omezit jen na interakční aspekty společenského života; společenská skutečnost má různé rozměry a stránky (vztah k přírodě, vztah ke kultuře, k osobnosti), které společně se sociálně interakčními aspekty vytvářejí společenskou skutečnost v jejím úhrnu. Kromě toho jednotlivé součásti nebo oblasti společenskokulturní skutečnosti mají svou vnitřní zákonitost, kterou studují jednotlivé odborné společenské vědy. Sociologický přístup ke společenské skutečnosti nepředstavuje proto nikterak jedině možný a jedině nutný přístup; sociologie nechce a nemůže nahrazovat psychologii, politickou ekonomii, právní disciplíny, jazykovědu, historii, estetiku nebo gnoseologii. Rozlišení specifičnosti sociologie a nesociologických disciplín je pro teoretickou práci věd i pro jejich praktickou činnost stejně nezbytné, jako je nezbytné spojování sociologických hledisek a hledisek odborných společenských věd v sociologické práci i v práci jednotlivých společenských věd.

Zdeněk Strmiska (?)

---

Viz též heslo sociologismus ve Velkém sociologickém slovníku (1996)