Imperialismus: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
imported>Admin
(Přidána poslední věta Viz též heslo společnost postimperialistickáPetruskových Společnostech (2006))
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Miltová Alena|Alena Miltová]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Miltová Alena|Alena Miltová]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Miltová Alena]]
 
[[Kategorie:Aut: Miltová Alena]]
 
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[imperialismus (MSgS)|imperialismus]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[společnost postimperialistická (PSpol)|společnost postimperialistická]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br />
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 21. 9. 2020, 07:16

imperialismus – (z lat. imperium, od imperare rozkazovat) – 1. spíše emocionálně zabarvený než teor. pojem užívaný k označení specif. forem agresivního chování některých států vůči jiným ve snaze o jejich polit. kontrolu, vliv na ně či nadvládu nad nimi; 2. v polit. teorii a ideologii marxismu-leninismu označení pro tzv. nejvyšší a hist. poslední vývojové stadium kapitalismu, kterým je monopolistický kapitalismus. Termín i. se užívá zhruba od 30. l. 19. st. V polovině 19. st. byl používán např. k označení polit. snah Napoleona III., během 19. st. se postupně ustálilo jeho užívání pro evrop. (zejm. brit.) kolonialismus a budování brit. impéria. Širokého užití se pojmu i. dostalo až od počátku 20. st. a pak v době meziválečné díky řadě prací rak. a něm. marxistů a především díky Leninově knize Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu (1917). Podle Lenina začíná přechod kapitalismu k i. na přelomu 19. a 20. st. a i. je takové stadium vývoje kapitalismu, v němž: a) se vytvořilo panství monopolů a finančního kapitálu, b) nabyl velkého významu vývoz kapitálu, c) mezinár. trusty si rozdělily svět ekonomiky, d) nejvyspělejší kap. státy si rozdělily svět polit. V období i. dochází podle m.-l. polit. teorie k zostřování třídního boje, čímž nazrávají předpoklady soc. revoluce, a tím také čas likvidace kapitalismu. Proto je i. v m.-l. ideologii označován nejen jako kapitalismus „parazitní“, „zahnívající“ a „umírající“, ale také jako poslední stadium kapitalismu. Po 2. svět. válce (v souvislosti s pádem agresivní politiky Německa, Japonska a Itálie) přestalo být spojení „kapitalismus – kolonialismus – imperialismus“ v záp. světě frekventované a pojem i. zůstal pouze součástí marx. propagandy. Kritika marx. pojetí i. se pak soustředila na odmítnutí předpokladu, že války jsou vedeny především z ekon. příčin, na popření tvrzení, že kapitalismus je obzvl. vhodným prostředím pro vznik imperialistických tendencí, na kritiku pokusu vysvětlovat kolonialismus konce 19. st. výhradně jako výsledek působení kap. sil.

imperialism impérialisme Imperialismus imperialismo

Alena Miltová


Viz též heslo imperialismus v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)
Viz též heslo společnost postimperialistickáPetruskových Společnostech (2006)