Jazyk mateřský: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Hůrková Jiřina|Jiřina Hůrková]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Hůrková Jiřina|Jiřina Hůrková]]''<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Hůrková Jiřina]]
 
[[Kategorie:Aut: Hůrková Jiřina]]
 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]
 
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02

jazyk mateřský – jazyk, kterým se člověk jako prvním naučil mluvit, ve kterém obyčejně (převážně) myslí a nejraději jej užívá ve své rodině a svém soukromí, protože je mu nejbližší. J.m. nebo též mateřská řeč jsou pojmy, které svědčí o tom, že jazyková společenství mají k svým národním jazykům nejen racionální vztah (jako k účinnému nástroji myšlení a spol. dorozumívání), ale i hluboký vztah citový. Pojem j.m. je v řadě jazyků spojen s matkou, s představou osoby, která učí dítě prvním slovům. Analogický význam mají pojmy spojující jazyk s představou rodné země, vlasti (rus. rodnoj jazyk, pol. jezyk ojczysty). J.m. bývá považován za spoluurčující nebo určující znak etnické příslušnosti, bývá jím operacionalizována národnost v dotaznících pro sčítání lidu i pro jiná šetření. V podstatě identifikuje příslušnost k určité kultuře, což se projevuje i pocity sounáležitosti s lidmi stejného j.m. v cizím nebo smíšeném jazykovém prostředí. Na bázi j.m. většinou probíhá prvotní socializace, internalizace hodnot a norem dané kultury. Zároveň je j.m. sám hodnotou, většinou spjatou s hodnotou původního domova, vlasti. Tato hodnota se může rozcházet s praktickou využitelností mateřského jazyka.

mother tongue langue maternelle Muttersprache lingua materna

Jiřina Hůrková
Alena Vodáková