Koalice

koalice – (z lat. coalitus, to z coalescere = srůstat, slučovat) – nejobecněji skupina lidí, kteří se spojili, zpravidla na dočasné období, aby dosáhli určitý společný cíl. Takto vysvětluje k. např. E. Rikker podle tradičního angl. pojetí. Pojem k. se používá především v politice. T. Eschenburg (1963) ji považuje za svazek stran k vytvoření vlády a parlamentní podpory vlády, W. A. Gamson za spojování zdrojů, výsledků rozhodování ve smíšeně motivované situaci, jež zahrnuje více než dva prvky. V politice vzniká k. především tam, kde je více politických stran, z nichž žádná nemá dostatečnou podporu k tomu, aby převzala vedení vlády anebo sama o sobě tvořila většinu parlamentu nebo jiného polit. rozhodovacího sboru. K. se mohou utvářet jen vzhledem k jednomu rozhodnutí, mohou být ale i dlouhodobé, postavené na přibližně společných cílech anebo programech. Utvářejí se jak na vládní základně, tak i na základě opozice a mají funkci vládu při moci a při jejím rozhodování podpořit, anebo změnit a paralyzovat její činnost. K vzniku k. může dojít před volbami, ale také po nich. Stabilita k. je proměnná, také vnitřní rozdělení sil a pozic v k. se může měnit a jednotlivé programové prvky mohou nabývat a pozbývat důležitosti. Existují případy, kdy k. vede k trvalému spojení v jednu polit. sílu anebo organizaci. Silné polit. strany mohou měnit své polit. partnery, slabší partneři mohou být jazýčkem na vahách moci silných stran a zároveň si koaliční politikou zajišťovat účast na rozhodování. V k. se mohou spojovat i polit. soupeři proti jiným soupeřům a po jejich porážce opět pokračovat ve vlastním boji. Jestliže se nedaří vytváření k., může to vést k polit. krizi. V zemích s menším počtem silných polit. stran (VB, USA aj.) zpravidla nedochází k utváření koaličních seskupení.

coalition coalition Koalition coalizione

Literatura: Gamson, W. A.: Coalition Formation. In: Encyclopedia of the Social Sciences. Vol. 2, 1968; Rikker, W. H.: The Theory of Political Coalitions. New Haven 1962.

Jan Škaloud