Náčelník

náčelník – v moderní společnosti již poměrně málo používané označení osoby pověřené vedoucí úlohou v profesionální, soc. nebo polit. skupině, praktikující jistou polit. moc. Pro různé varianty této role máme ve vlastní současné i minulé společnosti specif. termíny: označení n. proto vztahujeme pouze na ty společnosti, jejichž vlastní termíny z polit., soc. a náb. oblasti buď neznáme, nebo jsou pro nás jazykově nevyhovující. V tomto omezení je n. chápán jako: 1. vůdce malých lokálních skupin (tlup); 2. představitel zemědělských vesnic (odpovídá našim termínům „starosta“, „rychtář“, „fojt“ apod.); 3. vůdce klanů a kmenů, tj. určitých příbuzenských a etnických společenství; 4. vůdce vojenských skupin (odpovídá našemu termínu „hejtman“, „generál“ apod.); 5. správce územních celků v afr. královských útvarech (odpovídá našim termínům „místodržitel“, „guvernér“ apod.). Funkce n. je obvykle funkcí dědičnou, což většinou výplývá už z celkové soc. hierarchie rodů, klanů i kmenů. V menších společnostech, kde spol. stratifikace není tak rozsáhlá, se může n. stanovit volným výběrem. Volba n. je poměrně vzácný jev.

chief, chieftain chef Häuptling capo

Literatura: Balandier, G.: Anthropologie politique. Paris 1967; Middleton, J. – Taits, D. eds.: Tribes without Rulers. 1969.

Zdeněk Justoň